Papež na Středním východě - 7. den

Jedním z miliónů poutníků, které ročně přivítá město Nazaret, se dnes stal i Benedikt XVI. Nejprve dopolední mše svatá na volném prostranství za účasti nejméně 45 tisíc věřících. Odpoledne setkání s premiérem Netanjahu, pak mezináboženský mítink a nakonec nešpory v bazilice Zvěstování, po nichž se papež vrátil do Jeruzaléma. **

Největší arabské město státu Izrael a administrativní centrum Galileje leží 110 kilometrů severně od Jeruzaléma, kde papež na apoštolské delegatuře pobývá. Tuto vzdálenost dnes ráno Benedikt XVI. překonal v helikoptéře a v 9.15 ho ve čtyřiceti tisícovém Nazaretu uvítali představitelé města, latinský vikář pro Izrael mons. Giacinto-Boulos Marcuzzo a maronitský arcibiskup Haify a Svaté země mons. Paul Sayyah.

V deset hodin předsedal Benedikt XVI. eucharistické bohoslužbě na návrší na kraji Nazareta, na návrší, z nějž chtěli Nazaretští shodit Ježíše po jeho kázání v synagoze, jak o tom píše čtvrtá kapitola Lukášova evangelia. Mše zakončila Rok rodiny ve Svaté zemi. V jejím závěru pak Benedikt XVI. požehnal základní kameny Mezinárodního rodinného centra, památníku Jana Pavla II. na Hoře Blahoslavenství a Univerzity Benedikta XVI., první arabské křesťanské univerzity ve Svaté zemi.

Organizátoři potvrdili účast nejméně 45 tisíců věřících na této mši. V úvodu mše papeže přivítal řecko-melchitský ordinář mons. Galiley Elias Chacour:

Benedikt XVI. svou homilii pronesl anglicky a potom následovalo krátké shrnutí v arabštině a hebrejštině ústy biskupa Chacoura a kustoda O.Pizzabally:

"Doufám, že tato etapa mé pouti přitáhne k městu Nazaret pozornost celé církve. Jak na tomto místě řekl papež Pavel VI., všichni máme zapotřebí vracet se do Nazareta a stále znovu zde rozjímat mlčení a lásku Svaté rodiny, vzoru veškerého rodinného života křesťanů. V příkladu Marie, Josefa a Ježíše zde můžeme ještě více docenit posvátnost rodiny, která se v Božím plánu zakládá na celoživotní věrnosti muže a ženy, svazku posvěceném manželským slibem a otevřeném pro Boží dar nového života. Jak velice mají dnešní muži a ženy zapotřebí znovu si osvojit tuto základní pravdu, která tvoří základ společnosti, a jak důležité je svědectví manželských párů při formaci zralého svědomí a budování civilizace lásky!"

Papež v kázání připomněl, že už kniha Sirachovec představuje rodinu jako první školu moudrosti, školu, která své členy vychovává k uplatňování oněch ctností, jež vedou k opravdovému štěstí a trvalé spokojenosti. Láska manželů se projevuje v úsilí rodičů zajistit celkovou lidskou a duchovní formaci svým dětem.

"V rodině je každá osoba, ať jde o nejmenší dítě či nejstarší příbuzné, přijímána sama o sobě a nikoli jako pouhý prostředek k jiným cílům. Tady začínáme vidět něco z podstatné role rodiny jako základního kamene spořádané a otevřené společnosti. Můžeme navíc v rámci širší společnosti docenit roli státu, povolaného podporovat rodiny v jejich vychovatelském poslání, chránit instituci rodiny a její vrozená práva a také se přičiňovat o to, aby všechny rodiny mohly žít a vzkvétat v důstojných podmínkách."

Před čtvrtou hodinou se v konventu františkánů, který leží na půli cesty mezi arabskou a židovskou částí města, papež setkal s novým izraelským premiérem Benjaminem Netanjahu. Tématem asi patnáctiminutového soukromého rozhovoru byl podle tiskového mluvčího Svatého Stolce především mírový proces na Blízkém východě. Vatikánská delegace a izraelská delegace pak hovořily o práci bilaterální komise, která připravuje dohodu mezi Svatým stolcem a Izraelem. Premiér Netanjahu po setkání mimo jiné sdělil, že požádal papeže, aby se přímo vyslovil proti Iránu, konkrétně proti výrokům prezidenta Ahmadínežáda, který volá po likvidaci státu Izrael.

Po čtvrté hodině odpoledne Benedikt XVI. přešel do auditoria u baziliky Zvěstování, kde se konalo mezináboženské setkání se zástupci židů, muslimů a dalších náboženských tradic přítomných v oblasti Galieje. Papež zde řekl:

Jádrem každé náboženské tradice je přesvědčení, že Božím darem je i sám pokoj, přestože jej nelze dosáhnout bez lidského přičinění. Trvalý mír vychází z uznání, že svět není v posledku naším vlastnictvím, ale spíše horizontem, v jehož rámci jsme zváni, abychom měli podíl na Boží lásce a z jeho vnuknutí spolupracovali na řízení světa a dějin. Nemůžeme se světem dělat všechno, co se nám zlíbí, jsme naopak voláni, abychom své volby podřizovali složitým, ale přesto patrným zákonům, které Stvořitel vepsal do světa, a abychom formovali své jednání podle Boží dobroty, která prostupuje stvořenou říši. /.../

Představujete různé náboženské tradice, avšak sdílíte společnou touhu přispívat ke zlepšení společnosti a dosvědčovat tak náboženské a duchovní hodnoty, které pomáhají upevňovat veřejný život. Ujišťuji vás, že katolická církev se do tohoto vznešeného úsilí také zapojuje. Spoluprací s lidmi dobré vůle se snaží zajistit, aby světlo pravdy, pokoje a dobra nadále z Galileje vyzařovalo a přivádělo lidi z celého světa, aby hledali vše, co posiluje jednotu lidské rodiny. Bůh vám všem žehnej!"

Po papežově projevu a výměně darů následovala výzva ke společné modlitbě za mír:

"Přátelé, Svatý otče, bratři a sestry. Známe již svá učení o svatosti a moudrosti. Ale jako věřící lidé bereme své učení a proměňujeme je v modlitbu. Jako lidé, kteří touží po míru, vnímáme svá učení a touhu po míru a proměňujeme je v modlitbu za mír. A potřebujeme se za něj modlit společně. Potřebujeme ukázat světu že židé, křesťané, muslimové a drúzové nejen mluví o míru, ale že se za něj mohou také společně modlit, ale jak se může společně modlit? Nemáme na to žádnou společnou modlitbu. Řešením tedy je, že jsme s dovolením všech přítomných autorit složili velmi jednoduchou píseň jako modlitbu. Vyzývám vás nyní abyste vstoupili do modlitby. A pokud chcete, přidali se i ke zpěvu této modlitby a společně pozvedneme naše učení o míru spolu s našimi srdci k Bohu v modlitbě za mír."

Modlitbu přednášel rabín Alon Goshen-Gottstein, ředitel mezináboženského institutu Elijah, který zpíval prosbu za mír hebrejsky, arabsky, latinsky, anglicky, italsky i německy. Během modlitby papež s radostí v očích povstal, vzal za ruce své sousedy, rabína Davida Rosena a představeného muslimské obce drúzů, galilejského Imáma, a přidal se ke zpěvu. V tomto gestu ho následovali i ostatní v sále. Zvednuté spojené ruce společně se modlících představitelů různých náboženství zůstanou jistě nezapomenutelným obrazem tohoto dne v Nazaretu.

Před nešporami s biskupy, kněžími, řeholníky, řeholnicemi, zástupci církevních hnutí a pastoračními asistenty Galileje v bazilice Zvěstování Benedikt XVI. navštívil kryptu pod hlavním oltářem baziliky - místo, kde anděl Panně Marii zvěstoval narození Spasitele. Benedikt XVI. vyjádřil své pohnutí ze své přítomnosti na místě Vtělení. Pozdravil všechny přítomné z různých katolických společenství:

"A na tomto místě, kde Ježíš vyrostl a dospěl a naučil se hebrejštinu, zdravím také hebrejsky mluvící křesťany, kteří jsou nám připomínkou židovských kořenů naší víry.

Zde v Nazaretu, daleko od zraků světa, došlo k jedinečnému Božímu skutku, k mocnému zásahu do dějin, kterým bylo počato dítě, aby přineslo spásu celému světu. Zázrak Vtělení je i nadále výzvou, abychom svůj rozum otevřeli neomezené možnosti Boží proměňující moci, jeho lásky k nám a přání tvořit s námi společenství."

Duch, který "sestoupil na Marii", je tentýž Duch, který se vznášel nad vodami stvoření. To nám připomíná, že Vtělení bylo novým stvořitelským činem. Bůh se nevnucuje, nepředurčuje jednoduše roli, kterou má Maria mít v jeho plánu pro naši spásu, ale žádá o její souhlas.

"V prvním stvoření samozřejmě neexistovala otázka, zda má Bůh žádat souhlas svých tvorů, ale při tomto novém stvoření tak činí. Maria stojí na místě celého lidstva. Ona mluví za nás všechny, když odpovídá na andělovu výzvu. Svatý Bernard popisuje, jak celý nebeský dvůr s rozechvěním a netrpělivě očekává její slovo souhlasu, kterým se dovrší snubní sjednocení Boha s lidstvem."

Po nešporách se Svatý otec vrátil helikoptérou zpět do Jeruzaléma.