30.06.2009, Kathnet
Průzkum hrobky považované za hrob svatého Pavla nepotvrzuje, že je zde skutečně pohřben svatý Pavel, ale také tradici neodporuje, prohlásili vatikánští činitelé na tiskové konferenci. Fragmenty nalezené sondou patří někomu, kdo žil mezi 1. a 2. stoletím. To odpovídá tradici, podle níž zde odpočívají ostatky svatého Pavla.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Křesťanský Řím byl ve 4. století císařem Konstantinem jako by znovu založen na apoštolských hrobech. Později byla barokní kopule svatopetrského dómu vztyčena nad hroby apoštolských knížat.
Papež nyní osobně vyhlásil první výsledky průzkumu **sarkofágu v bazilice Svatého Pavla za hradbami. Sarkofág byl po staletí uzavřen, teď do něj byla spuštěna speciální sonda, která osvětlila cenné purpurové plátno posázené zlatými plíšky a další modré plátno. Dále jsou patrná rudá kadidlová zrna a tenké fragmenty kostí, které - podle zkoumání C14 - patří osobě, jež žila v 1. nebo 2. století.
Zdá se tedy, že tyto objevy potvrzují, že jde o ostatky apoštola Pavla.
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.