List znesvářené Církvi

05.02.2009, Krzysztof Bronk

List Benedikta XVI. o zrušení exkomunikace lefebvristických biskupů není jen dalším v řadě papežských dokumentů, jedním z mnoha. Jde o bezprecedentní, osobní, od A do Z papežský list biskupům a vpodstatě celé znesvářené Církvi. Žádný z posledních papežů to neměl s Církví snadné. O Jana Pavla II. se také kde kdo otřel, jak se jen dalo. Nikdy ale ohniskem kritik nebyli sami biskupové nebo rozhodně ne v takové míře, jako nyní. Právě jejich postoj otvíral pole k další radikalizaci postojů v dalších církevních kruzích, jak to konkrétně doložilo nedávné svržení nominovaného lineckého biskupa. Zprávy o mručení části světového episkopátu a opovážlivém činu Rakušanů doléhaly do Říma jako velmi konkrétní varování: ani o krok dál!

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Tento postoj je samozřejmě nepřijatelný. Také proto, že Církev čekají velmi vážné debaty. Jsme totiž svědky vyhasínání víry ve světě, jak připomíná papež. Přišel čas vážné reflexe a možná i radikálních rozhodnutí. Jak k nim ale přistoupit, když na každém kroku narážíme na rozmary té či oné skupiny?

Benedikt XVI. ve svém listu směřuje k celkovému uzdravení situace. Nejenže znovu vysvětluje důvody svého počínání, ale všem otevírá cestu ke smíření v jediné Církvi. Žádné přislazování, papež je otcovsky tvrdý ke všem. Sám přiznává chyby v oblasti informací. Lefebvristům vyčítá nedostatek míry a jasně předkládá podmínky plného smíření. Netají se také výtkami na adresu obránců koncilu, kteří cítili potřebu poučovat ho a vylévali si od dávna potlačovanou zlost. Nikdo není bez viny, nejsme lepší než křesťané v Galatech, kteří se navzájem kousali a požírali, jak napsal svatý Pavel. Přitom právě my máme nést světu víru. Je tedy načase zahájit velký vnitrocírkevní ekumenismus. Krásné heslo Ut unum sint zavazuje také k jednotě uvnitř Církve.

Minulý čtvrtek jsme ve Vatikánském rádiu hostili izraelské rabíny. O několik hodin dříve byli na audienci u papeže. Pro ně, jak říkali, je kauza Williamson už definitivně uzavřená. A co víc, po prvním zmatku vedla paradoxně k ještě užšímu upevnění vzájemných vztahů, jak to potvrzuje blížící se cesta Benedikta XVI. do Svaté země a ohlášení návštěvy v římské synagoze letos na podzim.

I pro nás se může celá tato bolestná záležitost ještě stát cestou pozitivního dozrávání. Papežský list dává každému šanci, aby se vzpamatoval. Všem dovoluje vyjít ze současné krize s tváří.

Další články

Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.