07.09.2009, Matyáš Zrno
Cyril Svoboda si s ní plácnul, vpravdě demokraticky se ji snažil procpat na první místo středočeské kandidátky (přestože ho jindy a kvůli jiným záležitostem slíbil Lence Ptáčkové-Melicharové), aby ji nakonec dostal na královéhradeckou kandidátku. Bohužel tím z jediného volitelného místa vystrnadil Jiřího Vitvara, jednoho z mála slušných, schopných a zásadových lidí v KDU-ČSL. Jak bude pokroková liberální Hybášková lákat voliče z východočeského venkova, se uvidí.
Škoda, že jí Cyril Svoboda nenechal své místo v Praze, tam by možná i hlasy několika dezorientovaných feministek dokázala přinést. I když představa, že liberálové začnou kvůli nějaké tváři v čele KDU-ČSL najednou volit černo.lníky je poněkud naivní, ovšem lídry KDU-ČSL neopouští. Trochu to celé připomíná Paroubkovo buldozerování severočeské kandidátky ČSSD, kam přes odpor místních straníků prosadil herečku Brožovou a hokejistu Šlégra. Paní Hybášková samozřejmě není zcela herečkou se seníkem místo mozku a na některé věci (jako třeba Írán) má docela rozumný názor. Je ovšem otázka, jestli zrovna to je ten pravý volební chyták. Na věci, které se nás týkají trochu více, má bohužel názory, které (alespoň doufám) se od těch lidoveckých dost liší. A určitě se liší od názorů katolických.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Hlasovala pro zprávu italského komunisty Giusto Catanii, kde se europoslanci mimo jiné přihlásili k tomu, že je třeba zvýšit povědomí veřejnosti o právu na reprodukční a sexuální zdraví, a vyzývá členské státy, aby zajistily, že ženy budou moci plně požívat svých práv, aby zavedly přiměřenou sexuální výchovu, důvěrné informační a poradenské služby a usnadnily přístup k antikoncepčním metodám.
Poslanci dále požadovali zaručení práva volného pohybu v Evropské unii; u párů téhož pohlaví se bude uplatňovat za rovných podmínek, jako jsou podmínky uplatňované u párů heterosexuálních.
Hybášková také žalovala na Českou republiku kvůli tomu, že si Ministerstvo práce a sociálních věcí dovolilo omezit dotace protirodinným, radikálně feministickým organizacím, které pak naše děti ve školách za naše peníze učí, že mají mít společné záchody a vyprávějí jim pohádky o tom, jak drak unesl prince a toho pak zachránila princezna.
Jana Hybášková by také ráda více žen v politice. To samozřejmě není nic špatného, ovšem způsob, jaký zvolila, je na pováženou. Řešení Jany Hybáškové, která o sobě v občasném pomatení mysli hovoří jako o pravicové političce, je typicky levicové kvóty. Asi by chtěla dosáhnout na zářný příklad Rwandy, s více než padesáti procenty žen v parlamentu.
Europoslankyně Hybášková se také pokusila podlomit i to málo, co zbývá z evropské obranyschopnosti, když hledisko rovnosti pohlaví důsledně aplikuje i na vojenské mise. Zcela vážně tak vypustila z úst třeba tuto perlu: Jakým způsobem provedla Rada EU doporučení vedená v ‚Závěrečné zprávě o uplatňování hlediska rovnosti pohlaví v EUFOR v Konžské demokratické republice ze dne 15. prosince 2006‘ včetně jmenování poradců pro uplatňování hlediska pohlaví na třech úrovních: v Bruselu, na operačním velitelství (OHQ) a na velitelství ozbrojených sil (FQH) školení v problematice rovnosti pohlaví před nasazením? Jinými slovy, vojáci, kteří jdou do akce v Kongu, se musejí ještě podrobit školení jakýchsi feministických politruček, které budou na všech úrovních velení (k jistě velké radosti velících důstojníků). Dále paní Hybášková požadovala rovné postavení žen v zahraničně-politických a bezpečnostních misích obecně (což nebude tak snadné, tolik vojaček prostě nemáme...).
Takhle tedy září nová hvězda KDU-ČSL, jednička v královéhradeckém kraji. Je otázkou, co k tomu Cyrila Svobodu vedlo. Možná si myslí, že disciplinovaní lidovečtí voliči Hybáškovou překroužkují. Možná jsou mu její názory blízké. A možná mu stačí její bezbřehý eurooptimismus a nadšený souhlas se vším, co přichází z Bruselu. Každopádně zatloukl další hřebíček do rakve křesťanské politiky v České republice.
19.10.2026, RC Monitor 19/2026
Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“
13.11.2026, RC Monitor 21/2026
Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.
08.10.2026, CREDO CZ
Ve dnech 13. a 14. listopadu 2026 se v Olomouci uskuteční již VII. ročník Konference o evangelizaci. Přivítá stovky věřících, laických pracovníků i duchovních z celé České republiky, kteří touží hledat cestu, jak přirozeně, s radostí, respektem a nadějí sdílet víru v dnešním světě.
18.09.2026, RC Monitor 17/2026
V každém katolickém kostele ji najdeme. Někdy stojí nenápadně v boční kapli, jindy hrdě blízko oltáře, někdy pod křížem s tváří plnou bolesti nebo naopak s úsměvem a Ježíškem v náručí. Pro mnoho lidí představuje něhu, mateřství, čistotu nebo zdroj útěchy. A přece právě Maria bývá jedním z důvodů, proč lidé katolické víře nerozumí, převážně naši protestanští přátelé.
09.10.2026, RC Monitor 18/2026
„V Praze se dnes demonstrovalo proti potratům, ale taky za práva žen,“ řekl v hlavních večerních zprávách České televize hned na úvod Michal Kubal v den, kdy proběhl pochod pro život 2026. Šlo by to nazvat dezinformací? Co je dezinformace? „Dezinformace je záměrně nepravdivá nebo zavádějící informace, která se šíří s cílem oklamat lidi a ovlivnit jejich názory či chování.“ Její původce – dezinformátor – ví, že jeho informace je nepravdivá a šíří ji se zlovolným záměrem.
11.11.2026, RC Monitor 21/2026
Nechci ze sebe dělat škarohlída, ale mám takový svíravý pocit, že se opět poněkud prohloubí a protáhne ona pomyslná propast, která rozděluje společnost. Tentokráte kvůli televizním poplatkům. Nepopírám, že některé názory mohou mít vliv na naši spásu, ale myslím si, že zrovna názor na to, zda platit, či neplatit koncesionářské poplatky mezi ně neplatí. Tedy alespoň potud, pokud zůstaneme pouze u názoru s tím, že ostatní mohou mít názor opačný.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.