Svědčit o Bohu znamená nechat ho promlouvat

19.09.2009, Dagmar Kopecká

**Zatímco ve světě zájem o křesťanské hodnoty narůstá, u nás zdá se stále přetrvává názor o jejich zbytečnosti, ba přímo škodlivosti. Za mnohé jej v nedávném rozhovoru pro jistý týdeník formuloval jeden mladý český hudebník: křesťanství by zrušil a papeže poslal pracovat. Docela by mě zajímalo, jak dlouho by onen mladík stačil pracovnímu tempu Benedikta XVI. a jak by se mu asi líbilo žít v Evropě nezkultivované vírou našich předků.**

Co a jak říci lidem, kteří si v otázce Boha dodnes vystačí s několika frázemi komunistické propagandy? Kteří mají velké oči, ale přitom tak zoufale malé: touží po tom mít hodně či ještě lépe všechno (ovšem všechno s malým v), a nejsou s to prohlédnout a pochopit, že se jim tady nabízí neskonale víc: Všechno s velkým V, Bůh sám.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Nedělejte si starosti, jak a čím byste se hájili nebo co byste měli říci (Lk 12,11), radí nám Písmo. To ovšem není pobídka k tomu, abychom rezignovali na vzdělávání ve víře či v umění vést kultivovaný dialog. Rozum a schopnost komunikace jsou Boží dary, které je třeba využívat a rozvíjet. Samy o sobě však nestačí. Budeme-li spoléhat jen na sebe, pak nám náš intelekt, naše rétorické schopnosti a sebepropracovanější komunikační metody nebudou k ničemu.

Nemáme totiž sdělovat sami sebe, máme skrze sebe nechat promlouvat Boha. A to v první řadě znamená naslouchat mu. Chceme-li vést dialog s druhými, musíme nejprve my sami vstoupit do dialogu s Bohem. Chceme-li pomáhat druhým, aby se Bohu otevřeli, musíme mu nejprve my sami otevřít svá srdce. Se zlepšováním světa musíme začít u sebe.

Prototypem takového Božího svědka je Panna Maria. Nic v ní nezastírá ani nezahaluje jedinečnou moc a slávu Boží. Je vnímanost sama, je naslouchání a čekání ve víře. A podobně nespočetný zástup Božích svatých. Trefně to vyjádřil G. K. Chesterton, který na otázku londýnského deníku The Times: Co podstatného by se v dnešním světě mělo změnit? odpověděl: "Vážení! Já."

Další články

Mše svatá: Krédo a přímluvy

03.06.2026, RC Monitor 10/2026

Známá katechetická anekdotická otázka zní: „Proč při nedělní mši sv. následuje po kázání krédo?“ Odpověď říká: „Abychom vyznali víru, kterou jsme během homilie ztratili.“ Církev nicméně zařadila do slavnostní mešní liturgie toto společné vyznání víry z hlubších důvodů.

Svatá Zdislavo, oroduj za nás!

29.05.2026, RC Monitor 10/2026

Mnohé, věřící i nevěřící, šokovala zpráva o krádeži lebky sv. Zdislavy. Krádež, ke které došlo týden před výročím jejího svatořečení a v měsíci, kdy slavíme její svátek, je pro mne nepochopitelná. Již v úterý 12. května se mluvilo a psalo o motivaci a teorie se jistě budou množit do té doby, než bude jasno. Něco takového se nestává každý den a my jen můžeme spekulovat, o co vlastně zlodějovi šlo.

Chápeme, co nám udělal?

01.06.2026, RC Monitor 10/2026

Náš Pán dává příklad otcům diecézí, farností a rodin. Letošní Velikonoce byly prvními s naším novým papežem Lvem XIV. Velmi mě proto zajímalo, jak je papež pojme. Zvláště mne zajímala liturgie Zeleného čtvrtku. Zaujalo mne, že papež Lev umyl nohy dvanácti kněžím své diecéze. Jedenáct z nich byli novokněží, které loni vysvětil, dvanáctým byl spirituál budoucích kněží v Pontifikálním římském semináři.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.