Svědčit o Bohu znamená nechat ho promlouvat

19.09.2009, Dagmar Kopecká

**Zatímco ve světě zájem o křesťanské hodnoty narůstá, u nás zdá se stále přetrvává názor o jejich zbytečnosti, ba přímo škodlivosti. Za mnohé jej v nedávném rozhovoru pro jistý týdeník formuloval jeden mladý český hudebník: křesťanství by zrušil a papeže poslal pracovat. Docela by mě zajímalo, jak dlouho by onen mladík stačil pracovnímu tempu Benedikta XVI. a jak by se mu asi líbilo žít v Evropě nezkultivované vírou našich předků.**

Co a jak říci lidem, kteří si v otázce Boha dodnes vystačí s několika frázemi komunistické propagandy? Kteří mají velké oči, ale přitom tak zoufale malé: touží po tom mít hodně či ještě lépe všechno (ovšem všechno s malým v), a nejsou s to prohlédnout a pochopit, že se jim tady nabízí neskonale víc: Všechno s velkým V, Bůh sám.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Nedělejte si starosti, jak a čím byste se hájili nebo co byste měli říci (Lk 12,11), radí nám Písmo. To ovšem není pobídka k tomu, abychom rezignovali na vzdělávání ve víře či v umění vést kultivovaný dialog. Rozum a schopnost komunikace jsou Boží dary, které je třeba využívat a rozvíjet. Samy o sobě však nestačí. Budeme-li spoléhat jen na sebe, pak nám náš intelekt, naše rétorické schopnosti a sebepropracovanější komunikační metody nebudou k ničemu.

Nemáme totiž sdělovat sami sebe, máme skrze sebe nechat promlouvat Boha. A to v první řadě znamená naslouchat mu. Chceme-li vést dialog s druhými, musíme nejprve my sami vstoupit do dialogu s Bohem. Chceme-li pomáhat druhým, aby se Bohu otevřeli, musíme mu nejprve my sami otevřít svá srdce. Se zlepšováním světa musíme začít u sebe.

Prototypem takového Božího svědka je Panna Maria. Nic v ní nezastírá ani nezahaluje jedinečnou moc a slávu Boží. Je vnímanost sama, je naslouchání a čekání ve víře. A podobně nespočetný zástup Božích svatých. Trefně to vyjádřil G. K. Chesterton, který na otázku londýnského deníku The Times: Co podstatného by se v dnešním světě mělo změnit? odpověděl: "Vážení! Já."

Další články

Naše malé poklady

23.10.2026, RC Monitor 19/2026

Občas se dívám na televizi, hlavně pozdě večer, když nemůžu spát, ale není to moudrý zvyk. Filmy nebo seriály jsou prošpikovány reklamami, které trvají tak dlouho, že zapomenete, na co jste se dívali. Jediné, co z tohoto zlozvyku dobrého vyplývá, že mohu, jak se dříve říkávalo, držet prst na tepu doby. Výmluvné jsou hlavně reklamy, kde účinkují děti.

Druhé přikázání jako zrcadlo naší řeči a integrity

21.10.2026, RC Monitor 19/2026

Kniha Genesis praví, že Hospodin přivedl k člověku všechna zvířata, aby viděl, jak je nazve. (Gn 2,19–20)

Rezignovali jsme na lidovou zbožnost?

19.10.2026, RC Monitor 19/2026

Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.