K papežovu setkání s akademiky

Světové agentury věnují pozornost papežovu pražskému setkání s akademiky. Papež zde uvažoval o lidském hledání pravdy. Odvolal se přitom na svou minulost profesora, který usiloval o právo na akademickou svobodu a odpovědnost za autentické užití rozumu.

K dynamice diskursu o rozumu a víře řekl: I když mnozí tvrdí, **že otázky, jež klade náboženství, víra a etika, nemají místo v kolektivním uvažování, není tento názor zdaleka axiomatický. Svoboda, jež podtrhuje užití rozumu ať na universitě nebo v Církvi má svůj cíl: směřuje k hledání pravdy.

Žízeň člověka po poznání vede každou generaci k rozšíření pojmu rozumu a k čerpání z pramenů víry, řekl papež. Konstatoval, že klasickou moudrost přinesli do střední Evropy křesťanští misionáři. V tomto duchu založil papež Klement VI. v Praze roku 1347 universitu, jež významně přispívá k práci širších evropských akademických, náboženských a kulturních kruhů.

University jsou odpovědné autoritě pravdy, pokračoval papež. V tom je také význam jejich autonomie. Ale tato autonomie může být mnoha způsoby zkreslena, řekl. Benedikt XVI. připomněl, jak velká formativní tradice universit byla systematicky podrývána zužující ideologií materialismu, utlačováním náboženství a lidského ducha.

V roce 1989 byl však svět svědkem dramatického svržení totalitní ideologie a triumfu lidského ducha, řekl papež. Touha po svobodě a pravdě je nezcizitelnou součástí našeho společného lidství.

Papež prohlásil, že tuto touhu nelze nikdy odstranit; je-li popírána, je to nebezpečí pro lidskost.

Benedikt XVI. vysvětlil, že jak víra, tak rozum se snaží odpovědět na lidskou touhu po svobodě a pravdě, jak na rovině ukázněné reflexe, tak na rovině zdravé praxe.