La Virgen de Guadalupe

Navzdory přesycenosti pohledů a obrazotvornosti ženami zvláště minimálně oděnými, jež charakterizuje Nový svět za Velkou louží, jedna Žena v kultuře yankee budí nezvyklé nadšení,

strhává pozornost.

Guadalupská Panna získává první místa v marketingu Made in USA; v Holywoodu se mluví o novém filmu o ní a New York Times uvádějí mezi nejvyšším počtem prodaných výtisků tohoto léta esej věnovaný mexické Madoně.** Kulturní událost, která en passant dokazuje stále větší váhu španělských věřících v lůně katolické církve v Americe. Na filmovém scénáři věnovaném Madoně, která se zjevila Indiánovi blahoslavenému Juanu Diegovi v roce 1531, pracuje jeden z největších scénáristů amerického filmového průmyslu Joe Eszterhaz. To jméno většině lidí moc neříká, leda snad, že od něho pocházejí příběhy úspěšného filmu Basic instinct a Fleshdance. Co má společného tento čtyřiašedesátiletý scénárista původem z Maďarska (emigroval spolu s otcem do Spojených států ještě jako dítě) s Madonou mexické národní svatyně, to lze snando vysvětlit. Eszterhaz se rozhodl napsat toto dílo jako dílo lásky po svém obrácení na katolickou víru v roce 2001 během dramatu, kdy bojoval s rakovinou. Křičel jsem a Bůh mě zachránil, vysvětluje maďarsko-

-americký scénárista v článku, který se nedávno objevil ve Washington Post. A tak prostopášný mladík z Hollywoodu usilovně pracuje na textu dlouhometrážního filmu o Virgen pro Mpover Pictures, filmovou společnost, která vyrobila Utrpení Krista od Mela Gibbsona, ale také film hnutí obránců života Bella.

Dlouhou dobu jsem snil o tom, že napíši filmový scenář, který by byl zajímavý a zároveň inspirovaný, vyznal Eszterhaz. Podle producenta Steve McEveerlyho Guadalupe změnilo dějiny domodorých národů v Mexiku. Proměnilo jejich kulturu a zvláště jejich víru.

Guadalupe a jeho křesťanské poselství nadto o sobě dává vědět také na knižním trhu ve Spojených státech. Nedávný text o mariánských zjeveních malému Juanu Diegovi se dostal na přední místa žebříčku deníku New York Times v třídě non fiction. Během léta kniha Our Lady of Guadalupe: Mother of Civilization (Doubleday) se dostala na šesté místo mezi esejistikou v klasifikaci tohoto deníku Velkého Jablka. Zásluhu na tom má spojení autorů, kteří napsali text, neboli Carl Anderson, lídr Kolumbových rytířů (největší laická katolická organizace na světě, asi dva miliony členů), který byl nedávno jmenován do rady IOR vatikánské banky, a monsignore Eduardo Chávez, postulátor kauzy blahořečení Jauna Diega, jemuž se Madona zjevila. Kniha nastiňuje dějiny zjevení v Guadalupe a současné ohlasy poselství Panny Marie na americkém kontinentu. Sám Anderson to nedávno shrnul v Los Angeles na tiskové konferenci: Jako katolíci jsme všichni povoláni milovat, zvláště ty, jejichž existence je v současné společnosti ohrožena nenarozené děti, tělesně či duševně postižené a chudé. Právě Guadalupská Panna volá věřící, podle Andersona, k tomuto polidšťujícímu poslání v současné době: Ona přesahuje všechny hranice. Je matkou, kterou všichni sdílíme. Co nás spojuje, je důležitější než jakékoliv politické, hospodářské nebo národní rozdělení. Posudky a referáty o Our Lady of Guadalupe jsou jednoznačně lichotivé. Velmi zřídka se nacházejí spojeny tak vynikajícím způsobem inspirace, úcta, zbožnost a historická přesnost, komentoval Alexander Bermudez, ředitel tiskové agentury Aciprensa.

P. Josef Koláček SJ