Má těhotná žena právo na informace?

Podmínka informovaného souhlasu s potratem vyvolala na Slovensku protitlak

Slovenské ministerstvo zdravotnictví vytvořilo a prosazuje letos už druhou novelu zákona o zdravotní péči. Ta má zcela popřít novelu téhož zákona schválenou letos v červnu, ve které se podařilo prosadit v případě potratu princip tzv. informovaného souhlasu a další opatření na ochranu matek a nenarozených životů. **

V červnu tohoto roku byla na Slovensku schválena novela zákona o zdravotní péči, která zavazovala zdravotnická zařízení, aby lépe informovala ženy před umělým potratem, posilovala práva rodičů k vyjádření souhlasu s potratem, který by měla podstoupit jejich nezletilá dcera a zaváděla dvoudenní lhůtu od poučení, během které by mohla žena promyslet, zda potrat podstoupí.

Součástí informovaného souhlasu byla i informace o alternativách k umělému ukončení těhotenství včetně informací o psychologické, materiální a finanční pomoci v těhotenství, kterou poskytují občanská sdružení, neziskové organizace a další subjekty občanského sektoru. Ministerstvu zdravotnictví bylo uloženo vést seznam těchto subjektů.

Pokud někdo tvrdí, že ultrakonzervativní katolické organizace manipulují ženami, dělají z nich viníky, upírají jim právo rozhodovat o svém těle apod., dosažení této legislativní změny, o kterou se dva roky snažilo Fórum života, dokazuje pravý opak. Namísto jakýchkoli forem nátlaku nabízela tato norma ženám, aby pro své zásadní a nevratné rozhodnutí měly dostatek informací. Zejména těm, které se cítily nemilovány, opuštěny, zrazeny, nuceny k utracení plodu, který nosily pod srdcem, poskytovala zákonná úprava prostor k získání informací o možnostech ponechat si dítě.

Fórum života je slovenskou prolife platformou sdružující desítky odborníků a téměř čtyřicet organizací. Jeho cílem je spoluvytvářet společnost, která respektuje lidský život od početí po přirozenou smrt a podporuje rodinu jako optimální prostot pro vznik a rozvoj lidského života.

Přestože by se dalo hovořit o velikém, třebaže dílčím vítězství, vzápětí začalo slovenské ministerstvo zdravotnictví pracovat na další novele, která informovaný souhlas opět ruší. V současné době prochází novela meziresortním připomínkovým řízením.

Je absurdní, že ministerští úředníci v materiálu argumentují ve prospěch zrušení informovaného souhlasu problémy a nejasnostmi pro zdravotnická zařízení. Přitom to bylo právě ministerstvo, které zmatky způsobilo samo vydáním informativního materiálu pro zdravotnická zařízení. Nejvíc ze všeho materiál bagatelizuje fyzické a psychické následky potratu pro zdraví ženy. Začteme-li se dále do důvodové zprávy k návrhu novely, dozvíme se, že služby spojené s umělým přerušením těhotenství by měly být orientované na klientky, lehce a pohodlně dostupné a směrnice o přerušení těhotenství by měly brát ohled na pokrok v technologiích a postupech včetně možnosti vykonat přerušení těhotenství chemickou cestou. (!)

Dále se materiál ohání celou řadu předpisů Světové zdravotnické organizace (WHO), Evropskou strategií na podporu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv apod. Mezinárodních smluv a závěrů různých konferencí od nejvyšší až po expertní úroveň je vyjmenováno asi dvacet. Tyto mezinárodní smlouvy však nijak nebrání v aplikaci normy platné od června. Slovenské ministerstvo nasazuje korunu svým argumentům úplnou perlou informovaný souhlas zpochybňuje schopnost žen se samostatně a zodpovědně rozhodnout o počtu a čase narození svých dětí.

Silně selhává i argumentace pro zrušení povinnosti souhlasu zákonného zástupce nezletilé těhotné pro vykonání zákroku.

Celá řada norem totiž ponechává zákonným zástupcům širokou paletu pravomocí nad nezletilými z toho prostého důvodu, že nezletilý člověk není ještě schopen plně rozhodovat o všech svých záležitostech, např. majetkových. Nemůže ani volit a bez souhlasu soudu uzavřít manželství. Nad tím se nikdo nepozastavuje. Osudový krok interrupce by tedy v kontextu celé rodiny být rozhodován neměl?

A jsme u jádra věci: každému spotřebiteli jsou doslova vnucovány desítky nepotřebných informací vyplývajících z legislativy. Na krabici mléka se můžeme dočíst informaci pro alergiky, že výrobek obsahuje mléko. Z krabiček cigaret na nás volají katastroficky laděná varování. Ale jakákoli snaha podat kvalifikované, komplexní a vyvážené informace o takto zásadním rozhodnutí ženy naráží na nečekaný odpor. Ministerstvo zdravotnictví, v jehož zájmu by mělo být zajištění nejlepších možných informací, ale i nabídek pomoci ženám v (nechtěném) těhotenství, z nepochopitelných důvodů preferuje nepodložená rozhodnutí. Nemá snad třesoucí se a plačící dívka, které se vlivem okolností zhroutil svět a je najednou sama se svým dítětem, právo na kvalitní informace?

Doufejme, že nad touto paskvilní legislativní iniciativou ministerských úředníků zvítězí zdravý rozum a zájem těch, kteří jsou nejslabší nenarozených dětí a jejich matek v tíživé situaci.

Josef Mudra