Poznámka k týdnu - Za Otomarem Krejčou

11.11.2009,

Minulý týden zemřel Otomar Krejča, velký český režisér známý i v zahraničí. Jeho postava ztělesňuje osud českého umění v době normalizace. Poté, co úspěšně působil v Národním divadle, odtud počátkem šedesátých let odešel na protest proti propuštění svého spolupracovníka, dr. Karla Krause. Založil Divadlo za branou, které hned na začátku zasáhlo do českého kulturního dění uvedením Maškar z Ostende a Kočky na kolejích.** Ještě po roce 1968 zde provedl několik mimořádných inscenací: mám v živé paměti jeho Lorenzaccia od Alfreda de Mussete, kde dokázal promluvit k tehdejší situaci, ne však lacinou aktualizací, ale důrazy v samotném textu hry.

Za normalizace Krejča prakticky zmizel z naší scény a působil v zahraničí: nesmírně lituji, že jsem nemohla vidět jeho inscenaci Aischylových Prosebnic, provedenou na scéně antického divadla. Jeho herci Tomášová, Tříska neměli možnost seriozního uplatnění, a tak Tříska emigroval a Marii Tomášovou, Krejčovu manželku, jsme řadu let vídali jen v recitačních večerech Lyry Pragensis. Kolik pečlivé přípravy vložili Tomášová, Friedel a další do těchto komorních večerů pro pár desítek osob!

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Mluví-li se dnes o šedé zóně mezi oficiálním disentem a kolaboranty, je to strašně nespravedlivé. Jistěže byli mnozí, kteří se pouze stáhli do soukromí a nějaké nenáročné práce. Ale byli jiní, kdo vynaložili přímo nadlidské úsilí, aby v nedýchatelné normalizační atmosféře vytvořili skutečné hodnoty na poli umění, vědy, lékařství a dalších oborů; aby ta léta nebyla úplně nadarmo, abychom úplně neztratili naději.

Hluboce a vděčně se skláním před úsilím Otomara Krejči, tohoto poctivého dělníka na kamenité vinici české kultury druhé poloviny 20. století.

Requiescat in pace!

Michaela Freiová

Další články

Když Panna Maria říká ne

15.05.2026, FATYM

Jaký máte vztah s Pannou Marií? Víme o jejím fiat – jejím „ano“, které přivedlo na svět Spasitele, pravého Boha a pravého člověka, našeho Pána Ježíše Krista. Abychom si hlouběji uvědomili hodnotu jejího ANO, zkusme je postavit do kontrastu se situacemi, v nichž Maria říká NE. Zde je několik příkladů:

Mše svatá

13.05.2026, RC Monitor 8/2026

Začínáme seriál článků vztahujících se k liturgii a jejímu „jazyku“. Mše svatá patří k nejznámějším a přitom často nejméně pochopeným skutečnostem křesťanského života. Jejím středem není jen shromáždění věřících, ale tajemství Kristovy oběti, které se v liturgii zpřítomňuje. V novém cyklu textů se chceme krok za krokem zastavit u jednotlivých částí mše svaté, jejich slov, gest i symbolů – a znovu objevit jejich smysl a krásu. Liturgie totiž není souborem prázdných úkonů, ale živým vyjádřením víry, které nás vede k hlubšímu setkání s Bohem. Zveme vás, milí čtenáři, k tomu, aby pro vás byla mše svatá skutečným pramenem života.

Co je duchovní doprovázení

06.05.2026, RC Monitor 8/2026

Jedete do hor a chystáte se na túru. Cíl znáte, máte po ruce mapu i navigaci v telefonu. To by mohlo stačit. Přesto by se hodil někdo, kdo cestu dobře zná a má zkušenosti. Mohl by vám doporučit trasu „šitou na míru“ s ohledem na váš věk, kondici či zdravotní stav. Během společného putování by vám ukázal krásné výhledy do údolí, upozornil na vzácné druhy chráněných rostlin a doporučil místo ke krátkému odpočinku nebo nabrání sil pro další stoupání k vrcholu. A především by vás vedl správným směrem.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.