Poznámka k týdnu - Za Otomarem Krejčou

11.11.2009,

Minulý týden zemřel Otomar Krejča, velký český režisér známý i v zahraničí. Jeho postava ztělesňuje osud českého umění v době normalizace. Poté, co úspěšně působil v Národním divadle, odtud počátkem šedesátých let odešel na protest proti propuštění svého spolupracovníka, dr. Karla Krause. Založil Divadlo za branou, které hned na začátku zasáhlo do českého kulturního dění uvedením Maškar z Ostende a Kočky na kolejích.** Ještě po roce 1968 zde provedl několik mimořádných inscenací: mám v živé paměti jeho Lorenzaccia od Alfreda de Mussete, kde dokázal promluvit k tehdejší situaci, ne však lacinou aktualizací, ale důrazy v samotném textu hry.

Za normalizace Krejča prakticky zmizel z naší scény a působil v zahraničí: nesmírně lituji, že jsem nemohla vidět jeho inscenaci Aischylových Prosebnic, provedenou na scéně antického divadla. Jeho herci Tomášová, Tříska neměli možnost seriozního uplatnění, a tak Tříska emigroval a Marii Tomášovou, Krejčovu manželku, jsme řadu let vídali jen v recitačních večerech Lyry Pragensis. Kolik pečlivé přípravy vložili Tomášová, Friedel a další do těchto komorních večerů pro pár desítek osob!

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Mluví-li se dnes o šedé zóně mezi oficiálním disentem a kolaboranty, je to strašně nespravedlivé. Jistěže byli mnozí, kteří se pouze stáhli do soukromí a nějaké nenáročné práce. Ale byli jiní, kdo vynaložili přímo nadlidské úsilí, aby v nedýchatelné normalizační atmosféře vytvořili skutečné hodnoty na poli umění, vědy, lékařství a dalších oborů; aby ta léta nebyla úplně nadarmo, abychom úplně neztratili naději.

Hluboce a vděčně se skláním před úsilím Otomara Krejči, tohoto poctivého dělníka na kamenité vinici české kultury druhé poloviny 20. století.

Requiescat in pace!

Michaela Freiová

Další články

Co nás čakovická kauza učí – a co bychom z ní vyvozovat neměli

25.08.2026, RC Monitor 15/2026

Na konci června se pražská farnost Čakovice dozvěděla, že její dosavadní duchovní správce má být vystřídán. Samotná změna faráře není v životě církve ničím neobvyklým. Neobvyklá byla reakce části farníků. Ti se obrátili na pražské arcibiskupství s žádostí, aby zamýšlené jmenování přehodnotilo, protože novým duchovním správcem se měl stát P. Jan Balík. Obávali se, že jeho spojení s kauzou bývalého ředitele arcibiskupství Antonína Jurigy poškodí důvěryhodnost farnosti a naruší život místního společenství. Arcibiskupství jejich podněty vyslechlo a do Čakovic byl ustanoven jiný kněz.

Útoky proti křesťanům v Izraeli a na okupovaných územích se téměř zdvojnásobily

24.08.2026, Crux Now

Podle nové zprávy izraelské organizace monitorující dodržování práv, která pracuje s údaji za první polovinu roku 2026, se počet útoků proti křesťanům v Izraeli téměř zdvojnásobil. Izraelské centrum pro údaje o náboženské svobodě (Religious Freedom Data Centre – RFDC) a jeho kontaktní linka pro hlášení případů obtěžování křesťanů uvedly, že mezi dubnem a červnem letošního roku došlo v Izraeli nebo na územích okupovaných Izraelem k 83 útokům proti křesťanům, zatímco v prvním čtvrtletí jich bylo 44. Většina útoků se odehrála v Jeruzalémě a zahrnovala 46 případů plivání, čtyři fyzická napadení a osm slovních útoků.

Nejedná se s křesťany jako s druhořadými občany?

17.08.2026, Rome Reports

Křesťané zůstávají nejpronásledovanějším náboženským společenstvím na světě. Podle organizace Open Doors čelilo v roce 2025 pronásledování nebo diskriminaci kvůli své víře 388 milionů křesťanů, tedy přibližně každý sedmý křesťan na světě. Některé údaje však odhalují ještě znepokojivější skutečnost.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.