Hledejme vzájemné porozumění

18.11.2009,

V devětaosmdesátém roce jsem byl nezaslouženě Pánem obdarován přizváním do společenství připravujícího historickou pouť deseti tisíc věřících z komunistického Československa na svatořečení Anežky Přemyslovny do Říma. Mou starostí byli poutníci z vlaku Svatý Jan Nepomucký Neumann.

Zaplavovali jsme tehdy po několik týdnů vždy od pozdního odpoledne celou přední část přízemí pražského arcibiskupského paláce. Byla to práce radostná, v milém kolektivu pod vedením otce biskupa Lišky. V recepci u pana Bláhy a v přilehlých prostorách se pak všichni tísnili u poslechu večerního vysílání Vatikánského rozhlasu a na závěr se s Vatikánem zpívala znělka pouti Učiň mě, Pane, nástrojem, ať zářím, ať zářím Tvým pokojem...

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Ani jsme se nenadáli a přišel den odjezdu pro více jak stovku autobusů, čtyři vlaky, dvě letadla a nepočítaně osobních aut. Pro nás organizátory to byl tak trochu nervák. Vzpomínám třeba na příjezd mého vlaku na nádraží Vršovice, v němž byly vagóny označeny jinak než v našem plánu. V Římě jsme se složitě rozjížděli do mnoha hotelů a ubytoven. Můj stres narostl, když mi při tom přesunu malí zlodějíčkové ukradli peněženku se všemi penězi a doklady. Navzdory všem klopotám jsme však večer šťastně spočinuli naprostá většina z nás poprvé v náruči Věčného města. Jak krásné bylo mé noční zastavení před svatopetrskou bazilikou, z jejíhož průčelí na mě shlížela nastávající světice!

A pak přišly ty nezapomenutelné události, jejichž vyvrcholením bylo setkání se Svatým otcem Janem Pavlem II. a kanonizace.

**V uplynulém týdnu jsme si připomněli to, co bylo jaksi předznamenáno onou římskou poutí dvacáté výročí pádu komunistické totality a tím i obnovení svobody pro Církev. Nevzpomínejme však nostalgicky na tehdejší euforii, která tolik kontrastuje s nynější neblahou situací ve společnosti.**

Ani nereptejme, jak nám zase ubližují. Co je to proti komunistické šikaně, a dokonce tehdejším žalářům a šibenicím! Místo toho zpytujme svědomí a jak nám v tom jde příkladem Svatý otec Benedikt XVI. hledejme vzájemné porozumění. Mějme v sobě namísto neustálého kritizování jeden druhého takovou radostnou svornost, jakou jsme tehdy jako poutníci pociťovali v Římě.

Jan Smrčina OFS

Další články

Dvě svaté, jedna cesta k Bohu

13.11.2026, RC Monitor 21/2026

Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.

O přímluvě svatých, jejich patronátu a hranicích lidové zbožnosti

12.11.2026, RC Monitor 21/2026

Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?

Pokušení obojakosti a hříchy proti lásce

07.10.2026, RC Monitor 18/2026

První přikázání Desatera zakazuje uctívat jiné bohy než Hospodina. Na straně jedné žádá naši celistvou odpověď na Boží bezpodmínečnou lásku k nám. Na straně druhé žádá věrnost cestě, ke které jsme se jakožto pokřtění ve svobodě zavázali. Bůh nás bere doslova za slovo a očekává svědectví víry, tj. důslednost a konkrétnost v našem jednání.

Moc lásky

01.10.2026, RC Monitor 18/2026

Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.

V jednoho Boha věřiti budeš

23.09.2026, RC Monitor 17/2026

Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.

Naše malé poklady

23.10.2026, RC Monitor 19/2026

Občas se dívám na televizi, hlavně pozdě večer, když nemůžu spát, ale není to moudrý zvyk. Filmy nebo seriály jsou prošpikovány reklamami, které trvají tak dlouho, že zapomenete, na co jste se dívali. Jediné, co z tohoto zlozvyku dobrého vyplývá, že mohu, jak se dříve říkávalo, držet prst na tepu doby. Výmluvné jsou hlavně reklamy, kde účinkují děti.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.