Hledejme vzájemné porozumění

18.11.2009,

V devětaosmdesátém roce jsem byl nezaslouženě Pánem obdarován přizváním do společenství připravujícího historickou pouť deseti tisíc věřících z komunistického Československa na svatořečení Anežky Přemyslovny do Říma. Mou starostí byli poutníci z vlaku Svatý Jan Nepomucký Neumann.

Zaplavovali jsme tehdy po několik týdnů vždy od pozdního odpoledne celou přední část přízemí pražského arcibiskupského paláce. Byla to práce radostná, v milém kolektivu pod vedením otce biskupa Lišky. V recepci u pana Bláhy a v přilehlých prostorách se pak všichni tísnili u poslechu večerního vysílání Vatikánského rozhlasu a na závěr se s Vatikánem zpívala znělka pouti Učiň mě, Pane, nástrojem, ať zářím, ať zářím Tvým pokojem...

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Ani jsme se nenadáli a přišel den odjezdu pro více jak stovku autobusů, čtyři vlaky, dvě letadla a nepočítaně osobních aut. Pro nás organizátory to byl tak trochu nervák. Vzpomínám třeba na příjezd mého vlaku na nádraží Vršovice, v němž byly vagóny označeny jinak než v našem plánu. V Římě jsme se složitě rozjížděli do mnoha hotelů a ubytoven. Můj stres narostl, když mi při tom přesunu malí zlodějíčkové ukradli peněženku se všemi penězi a doklady. Navzdory všem klopotám jsme však večer šťastně spočinuli naprostá většina z nás poprvé v náruči Věčného města. Jak krásné bylo mé noční zastavení před svatopetrskou bazilikou, z jejíhož průčelí na mě shlížela nastávající světice!

A pak přišly ty nezapomenutelné události, jejichž vyvrcholením bylo setkání se Svatým otcem Janem Pavlem II. a kanonizace.

**V uplynulém týdnu jsme si připomněli to, co bylo jaksi předznamenáno onou římskou poutí dvacáté výročí pádu komunistické totality a tím i obnovení svobody pro Církev. Nevzpomínejme však nostalgicky na tehdejší euforii, která tolik kontrastuje s nynější neblahou situací ve společnosti.**

Ani nereptejme, jak nám zase ubližují. Co je to proti komunistické šikaně, a dokonce tehdejším žalářům a šibenicím! Místo toho zpytujme svědomí a jak nám v tom jde příkladem Svatý otec Benedikt XVI. hledejme vzájemné porozumění. Mějme v sobě namísto neustálého kritizování jeden druhého takovou radostnou svornost, jakou jsme tehdy jako poutníci pociťovali v Římě.

Jan Smrčina OFS

Další články

Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.