Poznámka k týdnu - Začíná svatojakubský rok. Svatojakubská cesta znovu ožívá

07.01.2010,

Každý rok, v němž svátek svatého apoštola Jakuba připadá na neděli, vyhlašuje španělské Santiago de Compostella Svatojakubský rok. Na silvestrovské odpoledne otevřel arcibiskup Julian Barrio Barrio svatou bránu katedrály a pak se při mši četlo poselství Benedikta XVI. Bráně se také říká brána odpuštění a je ozdobena nápisem Venient omnes gentes et dicent gloria tibi Domine Přijdou všechny národy a řeknou sláva Tobě, Pane.**

Papež ve svém poselství napsal, že tato dlouhá poutní cesta vypovídá o duchovních kořenech starého kontinentu: je vytvořena nadšením víry, pokáním, pohostinností, uměním a kulturou.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

V moderní době zájem o pouť do Compostelly ochabl; až ve třicátých letech minulého století ji oživili mladí Španělé v reakci na protikatolický teror v zemi. Prudký vzestup zájmu začal ale až v sedmdesátých a osmdesátých letech a stále stoupá: právě v době, kdy se evropský liberální establishment snaží vytěsnit z dokumentů Evropské unie jakoukoli zmínku o Bohu, putují ročně desetitisíce lidí ke hrobu apoštola Jakuba (ve svatých rocích přesahuje počet sto tisíc poutníků).

Letos Církev počítá s ještě větším počtem lidí než v roce 2004, kdy přišlo téměř 180 tisíc poutníků. (Ve středověku sem ale přicházelo kolem půl milionu poutníků ročně.)

U nás oživila zájem o svatojakubskou pouť kniha malířů Ivana Kolmana a Jiřího Šťourače, kteří vyrazili na pěší pouť přímo z Čech. Do Compostely už vyrazilo mnoho mladých lidí, ale také například důchodkyně ze západočeských Kladrub, která ušla pěšky celou cestu.

Kéž by tento návrat ke středověké tradici přinesl i hlubší náboženské oživení u nás i v celé Evropě.

Michaela Freiová

(s využitím materiálů Kathnet)

Další články

Co nás čakovická kauza učí – a co bychom z ní vyvozovat neměli

25.08.2026, RC Monitor 15/2026

Na konci června se pražská farnost Čakovice dozvěděla, že její dosavadní duchovní správce má být vystřídán. Samotná změna faráře není v životě církve ničím neobvyklým. Neobvyklá byla reakce části farníků. Ti se obrátili na pražské arcibiskupství s žádostí, aby zamýšlené jmenování přehodnotilo, protože novým duchovním správcem se měl stát P. Jan Balík. Obávali se, že jeho spojení s kauzou bývalého ředitele arcibiskupství Antonína Jurigy poškodí důvěryhodnost farnosti a naruší život místního společenství. Arcibiskupství jejich podněty vyslechlo a do Čakovic byl ustanoven jiný kněz.

Útoky proti křesťanům v Izraeli a na okupovaných územích se téměř zdvojnásobily

24.08.2026, Crux Now

Podle nové zprávy izraelské organizace monitorující dodržování práv, která pracuje s údaji za první polovinu roku 2026, se počet útoků proti křesťanům v Izraeli téměř zdvojnásobil. Izraelské centrum pro údaje o náboženské svobodě (Religious Freedom Data Centre – RFDC) a jeho kontaktní linka pro hlášení případů obtěžování křesťanů uvedly, že mezi dubnem a červnem letošního roku došlo v Izraeli nebo na územích okupovaných Izraelem k 83 útokům proti křesťanům, zatímco v prvním čtvrtletí jich bylo 44. Většina útoků se odehrála v Jeruzalémě a zahrnovala 46 případů plivání, čtyři fyzická napadení a osm slovních útoků.

Nejedná se s křesťany jako s druhořadými občany?

17.08.2026, Rome Reports

Křesťané zůstávají nejpronásledovanějším náboženským společenstvím na světě. Podle organizace Open Doors čelilo v roce 2025 pronásledování nebo diskriminaci kvůli své víře 388 milionů křesťanů, tedy přibližně každý sedmý křesťan na světě. Některé údaje však odhalují ještě znepokojivější skutečnost.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.