Ještě k papežské návštěvě v římské synagoze...

02.02.2010,

Osservatore Romano z 21. ledna u veřejnil komentář Bernarda-Henri Lévyho, který kritizuje pomluvy a dezinformace o Benediktu XVI. Už od jeho zvolení, kdy byl označován za ultrakonzervativce, mluví média o "německém papeži" a o postnacistovi: došlo dokonce až na "Adolfa II."**

To se, jak píše Lévy, projevilo i za papežovy návštěvy v římské hlavní synogoze, stejně jako předtím v synagoze kolínské a newyorské. "Papež zde přitom před pamětní deskou 1021 Židů, kteří zahynuli po deportaci z Říma, zopakoval deset let starou modlitbu Jana Pavla II. u Zdi nářků a navázal tak na protiantisemitský postoj svého předchůdce," píše Lévy.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Novináři také stále omílají pojem "mlčení Pia XII.", pojem, který zavedl Rolf Hochhuth ve své hře Náměstek, inspirované KGB (jak jsme podrobně uvedli ve zprávě o odhalení rumunského příslušníka tajné služby) a spojují papeže s tvrzeními popíračů holokaustu, jako je David Irving. Pomíjejí přitom, že právě Pius XII., ještě v době svého působení v Německu, ovlivnil vznik encykliky Mit brennender Sorge svého předchůdce. Zamlčují také, že ještě před tajnými záchrannými akcemi, jako bylo ukrývání Židů v klášterech a přímo ve Vatikánu, pronesl v rozhlase několik prohlášení, z nichž nejznámější je vánoční proslov z roku 1942. Nemluví také o slovech Goldy Meirové, která po válce vyslovila papeži díky za jeho hlas. To vše v situaci, kdy na rozdíl od jiných představitelů tehdejší moci neměl žádné vlastní území, ani žádné vojenské síly; přesto dokázal, že většina římských Židů byla zachráněna.

Autor svůj článek uzavírá slovy, že média si udělala z Pia XII. a Benedikta XVI. fackovací panáky. Filosof a publicista Lévy, který bývá označován svou zkratkou BHL, je přitom levicový liberál a pochází ze sefardsko-židovské rodiny. Jsme mu vděční, že takto odmítl zneužívání židovského utrpení proti Církvi.

Michaela Freiová

Další články

O hladu a halucinacích: jak fáze hladovění popisují upadající Západ

06.11.2026, Community in Mission

Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.

Hlubší souvislosti poklesu porodnosti

29.09.2026, RC Monitor 17/2026

Všimli jste si, že demografickým obavám, se kterými jsme konfrontováni, se v nedávné době velmi prudce otočilo znaménko? Tak dlouho se spekulovalo o přelidňování planety, až je z toho zavírání porodnic, opakované pokořování statistického dna stran nově narozených a vrásky z nedostatečné kopulace populace.

Pokušení obojakosti a hříchy proti lásce

07.10.2026, RC Monitor 18/2026

První přikázání Desatera zakazuje uctívat jiné bohy než Hospodina. Na straně jedné žádá naši celistvou odpověď na Boží bezpodmínečnou lásku k nám. Na straně druhé žádá věrnost cestě, ke které jsme se jakožto pokřtění ve svobodě zavázali. Bůh nás bere doslova za slovo a očekává svědectví víry, tj. důslednost a konkrétnost v našem jednání.

Misie bez kufrů

16.10.2026, RC Monitor 19/2026

Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.

Proměny šatníku posledních desetiletí a svatební standard: Jdeš na svatbu?

25.09.2026, RC Monitor 17/2026

Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.

Rezignovali jsme na lidovou zbožnost?

19.10.2026, RC Monitor 19/2026

Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.