Spravedlnost nemůže být obětována lásce při anulacích manželství

Při promluvě k Apoštolskému tribunálu římské roty, nejvyššímu apelačnímu tribunálu v katolické církvi zabývajícím se žalobami na neplatnost manželství, papež Benedikt XVI řekl, že přání vyhovět žádosti žalující strany nemůže nikdy nabýt vrchu nad nezbytností spravedlnosti a že pouze falešná láska dovolí lidem žít v konfliktu s objektivní pravdou o jejich vlastním osobním stavu.**

Papež poukázal na rozšířenou a hluboce zakořeněnou tendenci, která však není vždy zřejmá, klást spravedlnost do protikladu k lásce, jakoby jedna vylučovala druhou. Taková tendence vede lidi k tomu, aby si mysleli, že pastorační láska ospravedlňuje každý krok směřující k deklaraci neplatnosti manželství těch, kdo jsou v neregulérní manželské situaci. Působení Roty je především dílo spravedlnosti: ctnosti, která dává Bohu a bližnímu, co jim náleží. Každé dílo skutečné lásky musí zahrnovat odkaz ke spravedlnosti. Z toho plyne, že láska bez spravedlnosti není láskou, ale padělkem.

Benedikt XVI řekl, že je tudíž nutné se vyhnout pseudopastoračním žádostem, u kterých jde o subjektivní potřebu dospět k anulování manželství za každou cenu, aby tak byly překonány překážky pro přijetí svátostí pokání a eucharistie. Ale veliké dobro opětovného připuštění k svatému přijímání po svátostném rozhřešení vyžaduje na místo toho vzít v úvahu autentické dobro osob, které je neodlučitelné od pravdy o jejich kanonické situaci. Papež citoval ze své encykliky Caritas in Veritate: "Bez pravdy láska sklouzne do sentimentality. Láska se stane prázdnou skořápkou, která může být libovolně vyplněna. To je fatální riziko lásky v kultuře bez pravdy."

Papež svou promluvu uzavřel tím, že naléhal, aby manželství byla považována za platná v případech pochybností, dokud se neprokáže opak. Jinak riskujeme, že každá manželská obtíž bude transformována do symptomu neexistence manželského svazku, jehož podstatný základ - nezrušitelnost - je tím fakticky popřen.