K diskusi o liturgii

Se zájmem jsem četl informace k liturgii na stránkách farnosti Jejkov a posílám tento příspěvek do diskuse s pohledem do historie: B. Zlámal v díle IV. Příručky českých církevních dějin popisuje liturgii táborů na str. 95: zavedli tak zvanou mši sv. Petra, která sestávala jen z Otčenáše a konsekračních slov. Říkali ji venku, bez oltáře, bez ornátu, česky, na pohoršení ostatních husitů. Luther byl přesvědčen, že je v souladu s Janem Husem, který byl liturgicky konzervativní, a zavedl novou bohoslužbu bez svátostného kněžství, které opustil, zrušil celibát, zavedl stoly čelem k lidu místo oltáře a odstranil latinu. Podobně na tom jsou křesťané s názvem českoslovenští-husitští. Biskup Kupka v knize O mši svaté v § 36 píše: S naukou měnili protestanté obřady večeře Páně. Nelze popřít, že tyto prvky jsou přítomny v liturgii katolické po II.Vatikánském koncilu. Rámcem liturgie je liturgický rok. Neděle liturgie pokoncilní misálu Pavla VI. jsou v mezidobí, a tradičně byly po Duchu Svatém. Nemohu souhlasit s tím, že tato záměna je projevem šťastné změny. Tradiční způsob oslavy svatých byl ze dne smrti (narození pro nebe) přesunut v řadě případů na jiný den. Např. v den, kdy píši tento příspěvek, 12. března, je den smrti papeže Řehoře Velikého. Tento den oslavy bohoslužbou byl přesunut na 3. září. Logika těchto přesunů budí více než rozpaky. S oslavou svatých souvisí úcta k jejich ostatkům, přímá zmínka o nich v liturgii misálu Pavla VI. není.

P. Rössler