Poznámka k týdnu - Smrt u Smolenska

15.04.2010,


V sobotu před nedělí Božího milosrdneství potkala Poláky bolestná rána plná paradoxů. Vládní speciál s prezidentem, kterého doporovázela manželka a desítky představitelů národní elity na tryznu do ruské Katyně, kde Rudoarmějci povraždili tisíce polských důstojníků, se při přistání zřítil a explodoval. V tutéž sobotu před pěti lety zemřel Jan Pavel II. Nelze též nevzpomenout na to, co řekl Ježíš o zřícení věže v Siloe.**

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Polský president Lech Kaczyński se svým doprovodem zahynul na symbolickém místě: na cestě do Katyně. Je to děsivá ironie dějin: na místě, kde dal Stalin na jaře 1940 povraždit přes dvacet tisíc příslušníků polské elity, zahynula opět politická a vojenská elita národa spolu s řadou pozůstalých po prvním masakru. Letadlo se zřítilo jen 70 km od místa prvního masakru.

Katyňský masakr v posledních letech světu připomněl Andrzej Vajda svým historickým filmem. Ten začíná scénou, na níž se střetá dav prchající před Němci s davem prchajícím před Sověty. Zatímco Němci odvážejí do koncentračního tábora profesory krakovské university, Sověti odvážejí do internace přes dvacet tisíc vojáků důstojníků z povolání, ale i těch příslušníků inteligence, kteří narukovali. Odpovědnost za masové hroby pak Němci přičítají Sovětům, Sověti Němcům. Teprve dnes Rusové oficiálně přiznali, že masakr byl jejich dílem.

Kaczyński jako národní konzervativec patřil k lídrům strany s biblickým názvem Právo a spravedlnost. Presidentem byl zvolen v roce 2005 a počítalo se, že ohlásí svou kandidaturu do dalších voleb, jež se měly konat na podzim.

Oba bratři Kaczyńští si opakovaně stěžovali na relativismus a rozpad hodnot: lékem na tyto jevy je podle nich patriotismus. Lech patřil k těm novým politikům střední a východní Evropy, kteří chápali své poslání jako oddanost idejím a hodnotám, napsal o něm německý deník Die Welt. Přispěl k tomu, aby se Polsko z oběti dějin stalo sebevědomým aktérem na evropské scéně. Dodal Polákům nové sebevědomí.

Polsko se teď zahalilo do smutku. Lidé se na ulicích společně modlí, zapalují svíčky a kladou květiny, konají se zvláštní bohoslužby. Jaký dopad bude mít smolenská tragedie na křehké polsko-ruské vztahy, lze těžko odhadnout. Dá se ale očekávat, že v očích Poláků znovu posílí jejich vlastní obraz jako katolického národa.

Michaela Freiová



Další články



Naše malé poklady

23.10.2026, RC Monitor 19/2026

Občas se dívám na televizi, hlavně pozdě večer, když nemůžu spát, ale není to moudrý zvyk. Filmy nebo seriály jsou prošpikovány reklamami, které trvají tak dlouho, že zapomenete, na co jste se dívali. Jediné, co z tohoto zlozvyku dobrého vyplývá, že mohu, jak se dříve říkávalo, držet prst na tepu doby. Výmluvné jsou hlavně reklamy, kde účinkují děti.

Druhé přikázání jako zrcadlo naší řeči a integrity

21.10.2026, RC Monitor 19/2026

Kniha Genesis praví, že Hospodin přivedl k člověku všechna zvířata, aby viděl, jak je nazve. (Gn 2,19–20)

Rezignovali jsme na lidovou zbožnost?

19.10.2026, RC Monitor 19/2026

Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.