Papež u turinského plátna rozjímal o smrti

V neděli papež navštívil Turin, kde uctil plátno, o němž se věří, že bylo pohřebním plátnem Kristovým. V promluvě se soustředil na smrt. Řekl, že i v krajní osamělosti smrti uslyšíme hlas, který nás volá, a uvidíme ruku, jež se k nám natahuje.

"Na tuto chvíli už nějakou dobu čekám", řekl. "Posvátné plátno jsem navštívil už dříve, ale tentokrát zakouším tuto pouť zvláště intenzivně. Snad je to tím, že s přibývajícími léty jsem citlivější k poselství této mimořádné ikony; a snad také** proto, a především, protože jsem zde jako nástupce Petrův a nesu ve svém srdci celou Církev, vlastně celé lidstvo".

Papež nazval plátno "ikonou Bílé soboty". Řekl, že toto "nejtemnější tajemství víry" je současně "tím nejzářivějším znamením naděje, jež nemá hranice". Plátno svědčí o jedinečném a neopakovatelném úseku dějin a vesmíru, kdy Bůh, v Ježíši Kristu, sdílel nejen naše umírání, ale i naše setrvání ve smrti. Bílá sobota je ´území nikoho´ mezi smrtí a zmrtvýchvstáním, ale do tohoto území vstupuje On, ten Jediný, který jím prošel se znameními svého utrpení pro člověka".

Papež dále uvažoval o větě "sestoupil do pekel". "Znamená", řekl, že "Bůh, který se stal člověkem, nakonec vstoupil do krajní a absolutní osamělosti člověka, do níž nevstupuje paprsek lásky, kde je totální opuštěnost beze slova útěchy. Kristus, když setrval ve smrti, prošel branou této poslední osamělosti, aby nás jí provedl a my šli s ním".

Papež řekl, že teď "v samém srdci smrti bije život, protože tu žije láska". To je podle něho síla Plátna. "Tato tvář, tyto ruce, tyto nohy, tento bok - celé toto tělo mluví, je samo slovem, které slyšíme v tichu", dodal. "Mluví krví, a krev je život. Plátno je ikona psaná krví: krví člověka, který byl bičován, korunován trním, ukřižován a proboden. ... Každá stopa krve mluví o lásce a o životě."

Plátno je vystaveno do 23. května.