Poznámka k týdnu - Dohoda o užívání pražské katedrály

Patovou situaci kolem pražské katedrály vyřešil pan arcibiskup s panem prezidentem pragmatickou dohodou. Určilo se, kdo se bude o co starat, a je už dnes snad samozřejmé, že hradní zaměstnanci nebudou dělat věřícím schválnosti, jako tomu bylo za komunistických časů.**

Problémy samozřejmě zůstávají. Jednak je to obecný problém nárůstu turistiky, který brání soustředěné prohlídce sakrálních staveb: desítky let jsem doufala, že se budu moci podívat do štrasburské katedrály, o níž mám krásnou rozjímavou knížku, ale dnes si tam netroufám jet davy turistů by mi zkazily dojem.

Dalším obecným problémem je zlozvyk fotografování. Mým nejhorším zážitkem v tomto směru byl Velký pátek v jeruzalémském chrámu Božího hrobu. Viděla jsem tam lidi, kteří vzlykali dojetím, ale přitom neustále cvakali foto­aparátem. Uvědomila jsem si, že zatímco muslimové a židé se chodí do svých svatyň modlit, křesťané tam chodí fotografovat. Je nejvyšší čas, aby se tomuto zlozvyku učinila přítrž, a to celocírkevně.

Speciálním problémem pražské katedrály je prostor pro modlitbu. Je tam samozřejmě kaple určená pro všednodenní bohoslužby, kam turisté nechodí. Katedrála má ale místo, kam se chodili modlit křesťané po staletí hrob svatého Jana Nepomuckého. Ten je umístěn na trase turistických prohlídek, a když bylo zavedeno vstupné do přední části chrámu, spadal do této placené části. Vyčlenit prostor před hrobem pro modlitbu a jasně ho označit by snad neměl být problém.

Našli se už komentátoři, kteří arcibiskupovi tuto dohodu vyčítají: prý nehospodaří dobře s církevním majetkem. Předpokládám, že to jsou titíž , kdo předchozímu arcibiskupovi vytýkali přílišnou starost o církevní majetek. Člověk se prostě nezavděčí, jak čteme v Matoušově evangeliu: Přišel Jan, nejedl a nepil, a říkají: Je blázen. Přišel Syn člověka, jí a pije, a říkají: Je to žrout a pijan, přítel celníků a hříšníků. (Mt 11,1819)Jako věřící ale musíme být novému arcibiskupovi vděční za to, že neplýtvá časem a energií na bezvýchodná jednání a uvolnil si ruce pro věci zásadnější, především pro reevangelizaci naší země.

Michaela Freiová