Papež slavil vigilii závěru kněžského roku se 17.000 kněžími z celého světa

V předvečer závěru kněžského roku se v Římě modlilo s papežem asi 17.000 kněží. Vyslechli také svědectví několika kněží, kteří pracují ve farnostech, mezi chudými, mezi drogově závislými a v misiích po celém světě. Pět kněží reprezentujících pět kontinentů, kladlo papeži otázky a on odpovídal.

Brazilskému knězi, který řekl, že pracuje ve společnosti, která už není zcela křesťanská, papež odpověděl, že "pilířem, na němž lze založit své poslání, je ... eucharistie, hlásání slova Božího, charita pro chudé, pro děti a pro trpící".

Kněz z Pobřeží slonoviny si stěžoval na **teologii, která už nemá ve svém středu Krista a katolické pravdy nahrazuje "názory". Papež odpovědeěl, že taková teologie je arogantní a zastiňuje Boží přítomnost ve světě. "Řada teologických směrů, které se vynořily v šedesátých letech, je už passé", řekl papež a doporučil, aby každý studoval katechismus katolické církve a byl spojen s papežem a s biskupy.

Slovenský misionář působící v Rusku se ptal na smysl celibátu, který podle něj už neodpovídá dnešnímu světu. Papež odpověděl, že jádrem celibátu je odevzdání celého života Kristu. Ve slavení eucharistie nám Kristus dovoluje užít jeho vlastní Já a sjednocuje nás s ním. "Pro svět bez Boha", pokračoval papež, "je celibát velkým pohoršením". Ve světě kritizujícím celibát lidé ztrácejí odvahu vstoupit do manželství, protože se bojí jednoznačných závazků, chtějí zůstat nezávislí. Volba celibátu jako odevzdání celého života Kristu je závazkem, který potvrzuje konečné ano manželského slibu. Bez celibátu a tím i bez manželství "zmizí celá naše kultura", řekl papež.

Japonský kněz se zeptal, jak se vyhnout pokušení klerikalismu a odcizení od světa. Na to papež řekl, že slavení eucharistie je místem, kde můžeme naučit otevřenosti vůči druhým, protože právě zde Bůh ve své pokoře odkládá svou slávu, aby zemřel na kříži a tak se odevzdal světu.

Kněz z Oceánie mluvil o prázdných seminářích a potřebě nových kněžských povolání. Papež odpověděl, že krizi povoláiní nelze vyřešit tak, že budeme chápat kněžství jako profesi. Místo toho musíme "zaklepat na Boží dveře a prosit ho, aby nám seslal povolání, jež potřebujeme".

Na konec papež vyzval kněze, aby žili svou vokaci přesvědčivě. "Nikdo z nás by se nestal knězem, kdyby nebyl potkal jiného kněze, který hořel láskou ke Kristu".