Evropská unie na kulturní křižovatce

01.08.2010,

Opozice proti rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci křížů ve školách narůstá. Osservatore Romano z 22. července přinesl rozhovor s Gregorem Puppinckem, ředitelem Evropského centra pro právo a spravedlnost. Ten tvrdí, že opozice není motivována jen politicky a právně, ale také duchovně; snaha odstranit kříže ze škol je totiž projevem vůle sekularizovat Evropu.

Puppinck říká, že **štrasburský soud považuje přítomnost náboženského symbolu ve třídě za něco, co je samo o sobě špatné. Přitom však dosud přiznával členským státům v této věci svobodu, protože Unie má respektovat národní kultury a tradice. Naopak rozhodnutí ve věci Lautsi vs. Itálie v podstatě tvrdí, že má-li společnost být demokratická, musí se své náboženské identity vzdát.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Případ Lautsi, tvrdí Puppinck, je velmi důležitý. Zpochybňuje viditelnou přítomnost Krista ve školách Říma, Itálie a celé Evropy. Odráží proto současný konflikt ohledně budoucnosti kulturní a náboženské identity Evropy. Evropa je přitom různorodá a jen menšina států, například Francie, se své křesťanské identity vzdala. Ostatní se jí přidržují, nebo - jako v případě postkomunistických států - se k ní vrátily. Litva dokonce srovnala rozhodnutí v případu Lautsi s náboženskou perzekucí, kterou zažila za komunismu a jež se projevovala mj. právě zákazem náboženských symbolů.

Rozhodnutí štrasburského soudu vyvolalo bezprecedentní politickou reakci, kterou nikdo neočekával. I když Itálie dosud oficiálně nevyhrála, dosáhla velkého vítězství. Podpořilo ji dvacet států. Započítáme-li Itálii, znamená to, že téměř polovina členských států EU se vzepřela nucené sekularizaci škol. To, že se k alianci pro kříže připojila téměř celá střední a východní Evropa, ukazuje, jak dalece je Evropa vnitřně rozdělena.

Tato aliance ale také naznačuje, že stavět budoucnost evropské společnosti na křesťanském základě je možné a reálné.

Podle agentury Zenit zpracovala -mf-

Další články

Moc lásky

01.10.2026, RC Monitor 18/2026

Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.

Proměny šatníku posledních desetiletí a svatební standard: Jdeš na svatbu?

25.09.2026, RC Monitor 17/2026

Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.

V jednoho Boha věřiti budeš

23.09.2026, RC Monitor 17/2026

Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.