Pediatři znovu varují před problémy s BabyBoxy v ČR

S 38 českými babyboxy se teď neotřesitelná jistota způsobena mediální ignorací kritických hlasů odborníků výrazně houpe. V těchto dnes se objevily zprávy, které shrnují závěry setkání odborníků-pediatrů. Dětským lékařům se nezamlouvá, že babyboxy nemají oporu v zákonech a chybí jim zdravotnická certifikace, kterou mají například inkubátory.** Podle serveru Eurozpravy.cz vadí české právní vakuum kolem babyboxů v Česku i sociálním pracovníkům a ministerstvu zdravotnictví, které by chtělo babyboxy zakázat, nebo doplnit platnou legislativu. „Nejprve je však nutné udělat podrobnou analýzu kolem babyboxů, a teprve poté můžeme případně připravovat jejich zakotvení v zákoně,“ konstatovala zástupkyně ministerstva zdravotnictví, která dále uvedla, že umístění dětí do babyboxů je v rozporu s jejich právy.

Předseda České pediatrické společnosti MUDr. František Schneiberg k tématu uvádí: „Negativ je celá řada. Jsou opět známa ze zemí, kde podobná zařízení fungují již delší dobu. Rozšiřováním sítě babyboxů bude přibývat dětí bez kořenů, bez vlastní historie, bez anamnézy. Takové děti mají později potíže se svou identitou, obtížně se začleňují mezi vrstevníky i do společnosti. Kladou si opakovaně otázky, kdo jsem, odkud přicházím, kdo jsou mí rodiče a podobně. A protože nemohou dostat odpověď, dostávají se mnohdy do depresí a trpí i duševními poruchami.“

Proti babyboxům hovoří podle dr. Schneiberga prakticky jejich protiprávnost. Sociálně právní ochrana dětí je věc státu, tedy věc veřejnoprávní. To znamená, že je zakázáno vše, co není výslovně dovoleno (čl. 2, odst. 2 Listiny práv a svobod). Žádný náš zákon babyboxy neuvádí. Zřizovatel a provozovatel babyboxů by měl být podle §4, odst. 2, písm. d a §48 odst. 2 a 3 Zákona o sociálně právní ochraně dětí osobou pověřenou sociálně právní ochranou. Pokud je mi známo, nadační fond STATIM p. Hesse toto pověření nemá. Článek 7 Úmluvy o právech dítěte říká, že dítě má od narození právo na registraci, jméno a příjmení, právo znát své rodiče a právo na jejich péči, je-li to možné. Aby něco bylo možné, musí to být umožněno, a ne jednou provždy znemožněno, jak by se tomu stalo v případě použití babyboxu. Existuje celá řada dalších nezodpovězených právních otázek. Kdo bude o dítě pečovat či je zastupovat, nebude-li moci být, například pro postižení, osvojeno? Co když se objeví otec dítěte? Co když bude matka chtít dítě zpět do své péče? V podrobnostech a přesných právních rozborech odkazuji na literaturu.

Známý český psycholog PhDr. Jaroslav Šturma za hlavní negativum babyboxů považuje riziko, že mohou snižovat vědomí odpovědnosti vůči narozenému dítěti. Babybox vnímá jako nejzazší možnost, vlastně znamení toho, že pomoc pro matku selhala, respektive nepřišla včas.

K tématu říká: „Babyboxy nejsou vynálezem nové doby. Z časů baroka se zachoval babybox - zvaný torno čili točna - při vstupu do kláštera voršilek na pražské Národní třídě.“ Šturma dále uvedl: „Neřekl bych, že je dobře, že babyboxy vznikají. Lépe by bylo, kdyby lidstvo bylo v péči o své potomky dál než před třemi sty lety. Chápu babyboxy spíše jako znamení doby, která i z dětí činí objekty, jež mají hodnotu jen natolik, nakolik zapadají do světa dospělých, nakolik slouží uspokojování jejich potřeb a přání.“