24.08.2010, RC
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Proti babyboxům hovoří podle dr. Schneiberga prakticky jejich protiprávnost. Sociálně právní ochrana dětí je věc státu, tedy věc veřejnoprávní. To znamená, že je zakázáno vše, co není výslovně dovoleno (čl. 2, odst. 2 Listiny práv a svobod). Žádný náš zákon babyboxy neuvádí. Zřizovatel a provozovatel babyboxů by měl být podle §4, odst. 2, písm. d a §48 odst. 2 a 3 Zákona o sociálně právní ochraně dětí osobou pověřenou sociálně právní ochranou. Pokud je mi známo, nadační fond STATIM p. Hesse toto pověření nemá. Článek 7 Úmluvy o právech dítěte říká, že dítě má od narození právo na registraci, jméno a příjmení, právo znát své rodiče a právo na jejich péči, je-li to možné. Aby něco bylo možné, musí to být umožněno, a ne jednou provždy znemožněno, jak by se tomu stalo v případě použití babyboxu. Existuje celá řada dalších nezodpovězených právních otázek. Kdo bude o dítě pečovat či je zastupovat, nebude-li moci být, například pro postižení, osvojeno? Co když se objeví otec dítěte? Co když bude matka chtít dítě zpět do své péče? V podrobnostech a přesných právních rozborech odkazuji na literaturu.
Známý český psycholog PhDr. Jaroslav Šturma za hlavní negativum babyboxů považuje riziko, že mohou snižovat vědomí odpovědnosti vůči narozenému dítěti. Babybox vnímá jako nejzazší možnost, vlastně znamení toho, že pomoc pro matku selhala, respektive nepřišla včas.
K tématu říká: „Babyboxy nejsou vynálezem nové doby. Z časů baroka se zachoval babybox - zvaný torno čili točna - při vstupu do kláštera voršilek na pražské Národní třídě.“ Šturma dále uvedl: „Neřekl bych, že je dobře, že babyboxy vznikají. Lépe by bylo, kdyby lidstvo bylo v péči o své potomky dál než před třemi sty lety. Chápu babyboxy spíše jako znamení doby, která i z dětí činí objekty, jež mají hodnotu jen natolik, nakolik zapadají do světa dospělých, nakolik slouží uspokojování jejich potřeb a přání.“
16.10.2026, RC Monitor 19/2026
Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.
09.11.2026, RC Monitor 20/2026
I letos jsme putovali do Staré Boleslavi, abychom se obnovili Václavovým svědectvím Kristu. Mučednická smrt přece není v křesťanském pohledu nic jiného než svědectví života. Mučedník Václav na konci svého života řekl, že si života nesmírně váží, a proto je ochoten dát ho jako vysokou cenu pro Krista. Svatý Václav je jeden z prvních mučedníků naší země a našeho národa a je právem označován jako dědic české země.
21.09.2026, RC Monitor 17/2026
Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.
10.11.2026, RC Monitor 20/2026
Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.
13.11.2026, RC Monitor 21/2026
Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.
18.09.2026, RC Monitor 17/2026
V každém katolickém kostele ji najdeme. Někdy stojí nenápadně v boční kapli, jindy hrdě blízko oltáře, někdy pod křížem s tváří plnou bolesti nebo naopak s úsměvem a Ježíškem v náručí. Pro mnoho lidí představuje něhu, mateřství, čistotu nebo zdroj útěchy. A přece právě Maria bývá jedním z důvodů, proč lidé katolické víře nerozumí, převážně naši protestanští přátelé.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.