Senegal: Žebrání dětí z muslimských škol

31.08.2010, ZENIT


Senegal: Žebrání dětí

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Vláda v Senegalu přijala tento týden rázná opatření proti žebrání. Tato činnost, která se rozvíjí díky štědrosti muslimů, je praktikována v ulicích města Dakar a ve vnitrozemí především dětmi.** Vláda nyní rozhodla, že každý, kdo bude přistižen při žebrání na veřejných místech, bude potrestán. Senegal je ve světě jedinou muslimskou zemí, pro kterou je žebrání přijatelnou a tolerovanou činností.

Podle průzkumu, který provedl Světový dětský fond OSN (Unicef), postihuje v Dakaru, hlavním městě Senegalu, tento fenomén zhruba 7 600 dětí. Jedná se o zemi, kde většinu populace tvoří muslimové. Rodiče chtějí svým dětem umožnit náboženské vzdělání, a proto je posílají do koránských internátních škol.

Podle Human Rights Watch (HRW), nevládní organizace na ochranu lidských práv, většina marabu (učitelů koránu) využívá vzdělání jako záminku k hospodářskému vykořisťování dětí. Ve více než 100 internátních školách si marabu přijde běžně na 20 až 60 tisíc dolarů za rok, uvádí HRW. Tato organizace ve své nedávno zveřejněné zprávě odhaduje, „že desetitisíce dětí navštěvujících internátní školy koránu jsou vystaveny podobným podmínkám jako v otroctví“. HRW dokonce požaduje po senegalské vládě, aby učitelé koránu byli postaveni před soud a ve svých školách upravili předpisy.

Děti od 4 do 12 let, špinavé, otrhané, s prázdnou plechovkou v ruce postávající na křižovatkách, před tržnicemi, synagogami a na velkých prostranstvích, jsou součástí dekoru největších senegalských měst. I když dávají přednost penězům, malí talibánci neodmítají ani zbytky jídla, cukr či rýži, protože jejich pán od nich požaduje denně určitou sumu peněz nebo jejich ekvivalent v zásobách jídla.


Další články



Naše malé poklady

23.10.2026, RC Monitor 19/2026

Občas se dívám na televizi, hlavně pozdě večer, když nemůžu spát, ale není to moudrý zvyk. Filmy nebo seriály jsou prošpikovány reklamami, které trvají tak dlouho, že zapomenete, na co jste se dívali. Jediné, co z tohoto zlozvyku dobrého vyplývá, že mohu, jak se dříve říkávalo, držet prst na tepu doby. Výmluvné jsou hlavně reklamy, kde účinkují děti.

Druhé přikázání jako zrcadlo naší řeči a integrity

21.10.2026, RC Monitor 19/2026

Kniha Genesis praví, že Hospodin přivedl k člověku všechna zvířata, aby viděl, jak je nazve. (Gn 2,19–20)

Rezignovali jsme na lidovou zbožnost?

19.10.2026, RC Monitor 19/2026

Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.