Průlom v Radě Evropy: uznán nárok na výhradu svědomí

Parlamentní shromáždění Rady Evropy včera hlasovalo o návrhu rezoluce Přístup žen k zákonné zdravotní péči: problém neregulovaného užívání výhrady svědomí. Rezoluce se připravovala několik let, její autorka, britská socialistická poslankyně Christine McCafferty, dlouhodobá obhájkyně potratů a lídr potratové lobby v britském parlamentu, navštívila kvůli tomu všechny členské země EU, včetně ČR. Všude se sešla se zástupci zdravotníků i prolife a prorodinných organizací, aby zjistila reálný stav ve věci výhrady svědomí.** Včerejší zasedání Rady Evropy rezoluci v původním znění zamítlo. Pozitivnímu výsledku pomohlo nejen hlasování kompetentních politiků, ale také mezinárodní tlak prolife organizací, včetně českých a slovenských. Před několika týdny byla spuštěna petiční akce, pod níž se podepsalo více než 30 tisíc lidí. Podpisy byly včera před jednáním účastníkům shromáždění předány spolu s vysvětlením odmítavého postoje k návrhu problematické rezoluce.

Oblast zájmu této rezoluce se úzce profilovala na tematiku potratů, eutanazie, sterilizace a zákroků v souvislosti s asistovanou reprodukcí. Poskytovatel zdravotní péče by podle ní musel realizovat umělý potrat bez ohledu na právo vlastní individuální či institucionální (např. v případě celé nemocnice) výhrady svědomí. Dokonce by musel dokázat, že tato výhrada vychází z jeho osobního svědomí či je formována náboženským přesvědčením, a že odmítnutí sporného výkonu se děje "v dobré víře". Podle návrhu Christine McCafferty by veřejné a státní nemocnice ztratily možnost záruky na svobodu svědomí; problém by se výrazně dotknul nejen stávajících zdravotnických zařízení - zejména provozovaných církví, které by musely ukončit provoz -, ale také systému odborné přípravy nových zdravotnických pracovníků a lékařů. Text rezoluce dále požadoval vytvoření registru lidí, kteří výhradu svědomí ve své zemi uplatňují. Měl být vytvořen efektivní mechanismus, který by nejen situaci monitoroval, ale také reálně zdravotníkům situaci uplatnění práva na výhradu svědomí ztěžoval.

Odpůrci rezoluce mimo jiné zmínili skutečnost, že prvek svobodné výhrady svědomí je jednou z hlavních charakteristik, kterými se svobodné země odlišují od totalitních. Už v roce 2001 Rada Evropy odhlasovala, že právo na výhradu svědomí je základním prvkem práva na svobodu svědomí, myšlení a náboženského vyznání přiznaného Všeobecnou deklarací lidských práv a Evropskou úmluvou o lidských právech. Rezoluce McCafferty by znamenala popření záruk lidské svobody pro občany zemí EU. Vytvořila by nová mezinárodní pravidla s přímým dopadem zejména na Evropský soud pro lidská práva a další národní i nadnárodní instituce. Její použití by znamenalo začátek degradujícího procesu, který by mohl skončit novou totalitou zasahující do sféry nejhlubší lidské intimity - vlastního svědomí.

V odhlasovaném dokumentu, který zamítl přijetí rezoluce ohrožující uplatnění výhrady svědomí, se uvádí, že žádná osoba, nemocnice nebo instituce nesmí být nucena nebo diskriminována pro odmítavý postoj k vykonávání potratů, eutanazie či jakéhokoli jiného jednání, které vede k usmrcení člověka. Parlamentní shromáždění v nově formulované rezoluci uvádí, že výhrada svědomí musí být zajištěna a respektována. Vyzvalo k tomu, aby každý stát upravil podmínky zdravotní péče v souladu s právem na výhradu svědomí.

Přítomní delegáti z ČR (5 ze 7 celkem) ale hlasovali katastrofálně. Kromě Aleny Gajdůškové (ČSSD), která se hlasování zdržela (což velmi pomohlo), všichni hlasovali pro přijetí původní násilné rezoluce popírající osobní svobodu jednotlivce. Proti lidskému právu tak postupovali Daniela Fillipiová (ODS), Jana Fischerová (ODS), Václav Kubata (TOP 09), Dana Váhalová (ČSSD). Celkem bylo při včerejším hlasování pro zákaz výhrady svědomí 51 delegátů, 56 bylo pro svobodu uplatnění tohoto práva, 4 se zdrželi.