Valné shromáždění OSN: radikální studie na téma sexuálního práva

Radikální studie na téma práva na „všeobecnou sexuální výchovu“ zaměřená na sexuální vzdělávání dětí v časném věku byla projednávána Valným shromážděním OSN v New Yorku v pondělí 25. října. Tato studie, kterou předložil Vernon Munoz jako závěrečný počin svého působení ve funkci zvláštního zpravodaje v oblasti vzdělávání, byla připravena Latinsko-americkým výborem na obranu ženských práv. **Munoz předložením této studie jasně překročil svůj mandát a využil svou funkci k propagaci programu radikálního „sexuálního práva“. Studie se pokouší zavést nové mezinárodní právo na „všeobecnou sexuální výchovu", o které tvrdí, že už existuje. Prohlašuje, že všechny země jsou zavázány existujícími dohodami o poskytování otevřené sexuální výchovy ve školách. Požaduje, aby vlády zavedly prvky radikální sexuální výchovy do školních osnov.**

Munoz ve studii uvádí, že „radost a potěšení ze sexu... by měly být hlavním cílem všeobecné sexuální výchovy". Cílem je "zrušení pocitu viny, který erotiku omezuje pouze na rozmnožovací funkci“. Ohledně HIV studie prohlašuje, že „omezení sexuální výchovy pouze na téma pohlavních chorob… může vytvářet chybnou asociaci mezi sexualitou a chorobou, což je škodlivé stejně jako asociace s hříchem“. Studie dále tvrdí, že „právo“ může být naplňováno pouze tehdy, když děti „projdou všeobecnou sexuální výchovou hned na počátku jejich školní docházky“.

Jinými slovy, podle této studie děti ve věku 5 let, v mnohých zemích předškoláci, musí být seznámeni se svým právem na sexuální požitek.

Ohledně náboženství studie upozorňuje, že v některých případech sexuální výchova byla omezována kvůli náboženským tradicím a dodává, že všeobecná sexuální výchova je garantem demokratického a pluralistického prostředí. Studie také kritizuje „překážky k zavedení sexuální výchovy, jako je možnost rodičů nedovolit svým dětem účast na sexuální výuce“.

Řečeno jinými slovy, náboženství a rodiče by neměli překážet státu ve výkonu jeho povinnosti děti se sexem seznamovat v naprosto otevřené podobě - "demokratické a pluralitní".

Studie učí, jak pomoci mladým lidem „prožít lepší sexuální život". "Zlepšení sexuálního života mládeže" se pak má stát "skutečným cílem vlády".

Studie cituje mezinárodní směrnice o sexuální výchově vydané UNESCO, které vyzývají k toleranci pro „odlišnost v sexuální orientaci“. Též cituje usnesení Komise OSN o tom, že vlády „musí zajistit programy sexuálního vzdělávání, které neupevňují stereotypy a přetrvávající předsudky ohledně sexuální orientace“.

Studie schvaluje radikální „Yogyakartské principy, které jsou základním dokumentem pro prosazování sexuálního práva, a tvrdí, že tyto Principy „musí být zahrnuty do vzdělávacího systému“, protože „zohledňují hledisko rozdílnosti“.

Studie v závěru vyzývá Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, aby „prošetřil konkrétní problémy týkající se efektivního využití práva na všeobecnou sexuální výchovu“ a vyzval Výbor OSN pro lidská práva, aby na pravidelných schůzkách zjišťoval, jak členské státy umožňují „využití práva na všeobecnou sexuální výchovu“.