Co řekl papež - a co napsala média

Celý svět přetřásá pár hodin před vydáním nové knihy rozhovorů s Benediktem XVI. její jediný výsek. Lepkavé téma prezervativů zaujalo i české novináře, a tak se stále více lidí dozvídá dezinformaci o tom, jak "papež povolil užití kondomů" a nebo jak v nich vidí "obranu proti šíření AIDS".

Důraz na manželskou věrnost, připomínku tradičního učení Církve na téma antikoncepce, nemožnosti kněžského svěcení žen ad. - o tom všem hovořil Benedikt XVI. v rozhovoru s Peterem Seewaldem, autorem publikace.** Ale média vyňala pouze téma kondomů a ještě z tohoto fragmentu zpracovala výklad, který veřejnosti vnucuje lež o tom, že Svatý otec mění učení Magisteria a kondomy již ve všech případech nepovažuje za nedovolené.

Pravdou je, že Svatý otec hovořil o dovoleném užití prezervativu v některých případech, kdy se toto užití stává obranou proti infekci. Tato informace byla ale dána do jasné souvislosti, ve které vyjádření papeže dostává podobu, která je Církví v rámci obsáhlého výkladu morální teologie již dávno předložena.

Učení Magisteria katolické církve odedávna označuje prezervativ za nedovolený antikoncepční prostředek. Ve Vatikánu na toto téma za celá desetiletí moderní historie, zejména od doby sexuální revoluce, proběhla řada sympozií a bylo vydáno mnoho dokumentů, ve kterých je toto stanovisko Církve stvrzeno nejen skrze autoritu učitelského úřadu, ale také podpořeno závěry odborníků, včetně expertů z lékařského prostředí.

Papež v knize rozhovorů, která vyjde 23. listopadu, říká: "Soustředění se pouze na problematiku prezervativů přináší nepřijatelnou banalizaci sexuality. Tato banalizace je nebezpečnou příčinou, která způsobuje, že mnoho lidí v sexualitě nevidí výraz lásky, ale hledá v ní drogu svého druhu, kterou využívá jen pro sebe sama. Proto rovněž boj s tímto zjednodušeným vnímáním sexuality je součástí velkého úsilí o to, aby sexualita byla pozitivně ceněna a měla tak vpravdě kladný význam pro každého člověka v celém jeho lidství. Mohou existovat ojedinělé ospravedlnitelné případy, např. když prezervativ použije mužský prostitut, který tak bude chtít zabránit šíření pohlavní infekce. Může to znamenat první krok k dosažení dobrého cíle ve směru morality, první krok k odpovědnosti, aby takový člověk ve svém svědomí pochopil a následně podle toho jednal, že nemůže dělat vše, co chce. Ale prezervativ není opravdový způsob potírání infekce HIV. Tím skutečným prostředkem boje proti AIDS je humanizace sexuality.

O čem papež v úryvku hovoří? O skutečném významu lidské sexuality, o její banalizaci, která se projevuje i ve fascinaci problematikou kondomu, a o potřebě současné vnímání sexuality zlidštit. To je hlavní výpověď: nelze řešit otázku, zda kondom ano, či ne, bez širšího pohledu na člověka a na jeho sexualitu. Proto otázka nestojí: kdy církev povolí kondom, otázka zní: je náš pohled na sexualitu pravdivý a nedeformovaný, anebo požitkářský a povrchní? Jsme lidmi, kteří jsou schopni pravdivě poznávat, „jít k pravdě“, anebo jsme spíš podobni drogově závislým?

Příklad s prostitutem (wenn etwa ein Prostituierter ein Kondom verwendet) pak není také konceptuálně zcela nový: papež zde odkazuje na princip graduality, vyjádřený Janem Pavlem II. v apoštolské exhortaci Familiaris consortio již téměř před třiceti lety. Principem graduality se chce vyjádřit skutečnost, že ne každý člověk je morálně či fyzicky schopen dostát požadavkům božího zákona a přikázání, i když tyto požadavky platí pro lidi stejnou měrou. Příklad si můžeme vzít opět z drogově závislého: člověk závislý na drogách se nemá sílu jim vzepřít, nicméně drogy jsou pro něj stejně škodlivé jako pro zdravého a morální požadavek drogy nebrat je pro něj stejně závazný jako pro zdravého. Cílem jeho života a zodpovědným jednáním je zkrátka „nebrat drogy“, byť se k tomu může dostat pouze po jednotlivých stupních. Princip graduality tedy popisuje, že člověk ve svém životě po jednotlivých „stupních“ dospívá nejen k plnějšímu naplnění mravního řádu, ale i k plnohodnotnému životu podle božího zákona, podle pravdy. Slova polského papeže ve Familiaris consortio (čl. 9) jsou následující:

"Je třeba ustavičného, stálého obrácení, které sice vyžaduje vnitřní odpoutání člověka od každého zla a přijetí dobra v celé jeho plnosti, ale konkrétně se uskutečňuje často po jakýchsi stupních, vedoucích stále dál. Je to dynamický proces, probíhající pozvolna postupným přijímáním Božích darů a požadavků jeho nejvyšší a absolutní lásky do celého osobního a společenského života člověka. K takovému růstu je tedy nutná cesta výchovy, aby jednotliví věřící, rodiny a národy, ano i celá kultura trpělivě rozváděli dál to, co už přijali z Kristova tajemství. Tak mají dospět k bohatšímu poznání tohoto tajemství a k jeho plnějšímu zapojování do svého života."

Jak vidíme, Benedikt XVI. neříká nic moc nového. Neříká, že užívání kondomu je pro každého někdy ospravedlnitelné, přípustné. Říká, že je ospravedlnitelné jako součást postupného obrácení k pravdě a k mravnímu jednání u toho, kdo se nachází v některých tragických a konkrétních situacích, jako např. prostitut, která začne používat kondom jako výraz jakéhosi minimálního svědomí, že nemohu druhému škodit, nemůžu si žít bezohledně, když se jedná o „první zodpovědný skutek“.

Části knihy, která se za dva dny objeví na pultech knihkupectví, publikoval v sobotu vatikánský deník L´Osservatore Romano. V textu, který se skládá z 18 částí a čítá 284 stran, papež říká, že mezi otázkami, které mu byly položeny, ho "ne zcela" překvapila otázka o sexuálních skandálech v církvi, jejichž rozsah byl pro něj ohromným otřesem. Papež hovoří také o vlastních chybách i o tom, co postrádá. Mj. uvádí, že mu chybí přátelé. Na otázku, zda se bojí atentátu, obratem reaguje: "Ne."

V knížce se objevuje brilantní analýza aktuální situace světa. Papež např. tvrdí, že "skutečným ohrožením, před kterým stojíme, je zničení tolerance ve jménu samotné tolerance. Existuje nebezpečí, že rozum, tzv. západní rozum, si bude myslet, že konečně poznal, co je správné a nastolí tak totalitu rozumu, která je nepřítelem svobody." "Považuji za důležité odhalení tohoto ohrožení. Nikdo nemusí být křesťanem, ale nikdo zároveň nesmí být nucen žít v souladu s "novým náboženstvím", jako by ono bylo jediné a pouze ono závazné pro celý svět." Papež nevidí důvody, pro které by mělo být např. zakázáno nošení burky: "Mluví se o tom, že některé ženy ji nenosí dobrovolně, ale že ve skutečnosti je jim tato praxe vnucována. V takovém případě se jedná o svého druhu násilí. Je zjevné, že s tímto nátlakem není možné souhlasit. Pokud burky ženy ale chtějí nosit dobrovolně, nevidím důvod, proč by se jim v tom mělo bránit."