27.12.2010, LifeSite News
Herec James (Jim) Caviezel, který hrál Ježíše ve filmu Mela Gibsona „Utrpení Krista“, potvrdil v jednom interview, že potrat pro něj představuje „největší morální defekt západního světa“.**
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
„Jak řekla Matka Tereza,“ pokračoval Caviezel, ´potraty povedou svět do atomové války´. Král Hunů Attila nezabíjel ve válce jen muže, ale také ženy a děti a otevřel tak svět vyššímu stupni násilí než kdy předtím", uvedl herec.
Nicméně „potraty jdou ještě dál: Když matka sama zabíjí svého syna, obrací se proti vlastní přirozenosti, proti vlastnímu instinktu. V této souvislosti se mluví o ´svobodné volbě´, ale když to činí žena, když ničí život svého nenarozeného dítěte, pak jsme došli k limitu. Stupeň zla se už nemůže vyšplhat výš,“ řekl Caviezel dále.
Ve Spojených státech bylo od roku 1973 50 miliónů potratů, to je počet mrtvých během druhé světové války.
Demografický trojúhelník se obrátil. Další na řadě bude „takzvané právo zemřít“ v podobě eutanazie, míní Caviezel.
Katolík James Caviezel adoptoval dvě postižené čínské děti. Ve Španělsku se zdržuje proto, aby propagoval svůj nejnovější film “The Stoning of Soraya M.“.
10.08.2026, global catholic
Kdysi se fámy šířily pomalu. Někdo se o něčem zmínil po mši, v práci nebo u večeře, a pokud to bylo dostatečně pikantní, možná se to do konce týdne doneslo k několika lidem. Dnes stačí jediný příspěvek. Jedno video. Jeden popisek napsaný dostatečně přesvědčivě, aby zněl jako pravdivý. A najednou tisíce lidí mluví o někom, koho v životě nepotkaly, jako by znaly každý detail z jeho soukromí.
06.08.2026, RC Monitor 14/2026
Každý člověk má schopnost v sobě vnímat touhu po nekonečnu. Po dokonalé lásce, po plnosti, po štěstí. To nám dokládá, že jsme stvořeni pro něco, co naši existenci tady na zemi přesahuje. Je obecně lidskou zkušeností, že nás materiální ani jiná dobra, kterých můžeme dosahovat zde na zemi, nenaplní. Vždy budeme toužit po něčem větším. Navíc, pozorujeme tento svět a to, co nás obklopuje a co jsme, a ptáme se: odkud to všechno pochází, kdo za tím je, kam nás to vede? A to všechno ukazuje na Boha.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.