Proti diskriminaci křesťanů protestovalo přes 200 lidí

Svůj nesouhlas s přehlíživým postojem politiků, lidskoprávních organizací a médií k sílícímu pronásledování křesťanů přišlo v úterý 18. ledna večer vyjádřit na Václavské náměstí v Praze více než 200 lidí. Iniciativu přišel podpořit i pražský arcibiskup Dominik Duka s biskupem Václavem Malým, Roman Joch, ale také představitelé židovské komunity.

Více než 200 lidí se sešlo v úterý 18. ledna v 17 hodin na Václavském náměstí na výzvu výboru Petice na podporu pronásledovaných křesťanů, který tvoří předseda Mladých křesťanských demokratů Petr Jurčík, Ignác Pospíšil, vydavatel časopisu Duše a hvězdy a Ondřej Vaněček z občanského sdružení Res Claritatis. Jurčík vytýkal politikům a médiím, že krvavé pronásledování křesťanů přehlížejí. Smyslem shromáždění a petice je pak naléhat na českou vládu, aby na obranu křesťanů aktivně jednala. Organizátoři vyzvali ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, aby ukázal, že myslí vážně svůj postoj, že ČR by měla za práva pronásledovaných křesťanů bojovat spíše na úrovni EU a OSN, a aby tedy podpořil iniciativu Itálie, Francie, Polska a Maďarska, které požadují, aby se otázka pronásledování křesťanů zařadila do programu jednání ministrů zahraničí EU, které proběhne koncem ledna.

Přítomné potěšila a povzbudila nečekaná přítomnost pražského arcibiskupa Dominika Duky a biskupa Václava Malého. Arcibiskup vyjádřil své potěšení, že se diskriminovaných křesťanů přišli zastat i „bratři mojžíšské víry“. Mezi nimi byli třeba spisovatel Benjamin Kuras z Židovské liberální unie nebo ředitel Židovského muzea Leo Pavlát. Podle Duky jsou antikřesťanské postoje a antisemitismus v současnosti často spojenými nádobami. Připomněl také, že svoboda a svoboda náboženství jsou nedělitelné a že stamiliony lidí na světě nemohou svobodně vyznávat svou víru.

Pro ParlamentníListy.cz potom Dominik Duka řekl, že „je nutná naše solidarita s těmi, kteří jsou pronásledováni, a není to jenom šikana, je to skutečně pronásledování krvavé, a můžeme říci i určitá forma plánované likvidace formou genocidy.“

**Biskup Václav Malý, který již dříve petici vyjádřil svou podporu, osobně v Iráku povzbuzoval tamní křesťany, právě když 30. října 2010 došlo v Bagdádu k masakru v syrokatolické katedrále. Ve své řeči připomněl, že neméně krutě jsou křesťané pronásledováni v Severní Koreji nebo v Číně.

Zajedno s ním byl i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, který řekl, že rozbíhá politická jednání pro konkrétní pomoc pronásledovaným křesťanům.** Požádá ministerstvo zahraničí a ministerstvo vnitra, aby ve prospěch pronásledovaných křesťanů intervenovaly a poskytovaly jim také azyl. Českou televizi vyzve, aby o problému začala konečně informovat.

Spisovatel Benjamin Kuras s ohledem na historickou zkušenost s nacismem připomněl, že „největším kolaborantem se zlem je lidská lhostejnost“.

Roman Joch, poradce premiéra pro lidská práva a zahraniční politiku a ředitel Občanského institutu, zdůraznil, že náboženská svoboda je především lidským právem, a jako takovou by ji Česká republika měla více hájit.

František Kopečný z Křesťanské mezinárodní solidarity (CSI ČR) varoval před nebezpečím islámu v Evropě, který může zcela proměnit jak krajinu, tak kulturu, ale třeba i právní systém prosazením práva šaríja.

Jiří Unger z České evangelikální aliance vytkl médiím nezodpovědný přístup, kdy kvůli politické korektnosti neinformují o pronásledovaných křesťanech, ale přitom neváhají zařadit zprávu o pálení Koránu pomateným kazatelem, která může spustil lavinu pogromů proti křesťanům. Na druhou stranu si nevšímají pálení Biblí, kostelů, a dokonce samotných křesťanů. Podle Ungera nemají umírnění muslimové odvahu ani prostředky, aby se radikálním souvěrcům postavili na odpor – jako příklad uvedl v Pákistánu oslavovanou vraždu paňdžábského guverénra Tasíra kvůli jeho kritice zákona o rouhání.

Nebezpečí v expanzi islámu vidí také Martin Rejman, kancléř Konzervativní strany. Podle něj je třeba zastavit šíření nenávisti vůči Západu z evropských mešit. Podle něj by se muslimové na Západě měli chovat stejně slušně, jako se chovají křesťané žijící v jejich zemích. Upozornil též na to, že ve vztahu mezi Západem a islámem má klíčovou roli Stát Izrael, který potřebuje podporu.

Na závěr shromáždění se přítomní křesťané společně pomodlili Apoštolské vyznání víry, modlitbu Otčenáš a invokaci k Nejsvětější Trojici. Potom znovu zazněl zvuk šófarů – židovských bohoslužebných trub ze zvířecích rohů –, které setkání také otevíral.

Akci a petici podporují také Konzervativní listy, Akce D.O.S.T., česká pobočka Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém – ICEJ, Institut sv. Josefa nebo Koruna Česká – místní společnost Slezsko.

Petici je možné podepsat do 31. března 2011.