Koptové chtějí přemáhat zlo dobrem, islámská univerzita ukončuje dialog s Římem

21.01.2011, Kathnet

Na koptské mši za oběti alexandrijského masakru v koptském kostele v Düsseldorfu přišli i katolíci, protestanti i syrští a arménští křesťané. Hlavní myšlenkou bohoslužby byla láska k nepřátelům.

Koptská církev je církví mučedníků. Jako jediná křesťanská konfese nezačíná kalendář narozením Páně, ale počátkem diokleciánovských masakrů, tedy rokem 284. 430 let poté vpadli na jejich území Peršané, **později muslimští Arabové, kteří zahájili novou éru mučedníků, jež trvá dodnes, a kterou tiskové agentury označují za „místní konflikty“. 11 dní po alexandrijském masakru zahájil policista palbu na křesťanskou rodinu. Krvavé útoky i každodenní diskriminace patří k běžnému životu egyptských křesťanů.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Koptský biskup Damián v kázání vysvětlil, že problém je v systému. Paragraf 2 egyptské ústavy prohlašuje za základ zákonodárství šaríju. Podle ní jsou nemuslimové občany druhé třídy. Kdo zabije nemuslima, není podle šaríji trestný. Proto vyvázne většina útočníků bez trestu.

Koptský düsseldorfský farář referoval o scénách, jež se kolem masakru odehrávaly. V sousední mešitě se jásalo. Policisté křičeli na lidi, kteří se pokoušeli sesbírat ostatky mrtvých: „To nemusíte sbírat! Jsou to psi a nechte je psům jako potravu.“

Univerzita Al-Azhar se ohradila proti papežově kondolenci obětem a označila je za „vměšování do vnitřních záležitostí“. 20. ledna vyhlásila univerzita rozhodnutí, že ukončuje dialog s Římem. Přední učitel sunnitského islámu to označil za „odpověď na papežův postoj vůči islámu“.

Jako motto bohoslužby sloužil citát z listu Římanům: „Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.“ Nezazněly žádné projevy nenávisti nebo hněvu, spíše se mluvilo o duchu odpuštění a lásky k nepřátelům. Zazněl citát ze svatého Matouše: „Brány pekel ji nepřemohou.“ Zazněla i slova vděčnosti za to, že věřící v Evropě konečně situaci zaznamenali a ukazují Koptům, že ve své touze po náboženské svobodě nejsou sami.

Další články

Co nás čakovická kauza učí – a co bychom z ní vyvozovat neměli

25.08.2026, RC Monitor 15/2026

Na konci června se pražská farnost Čakovice dozvěděla, že její dosavadní duchovní správce má být vystřídán. Samotná změna faráře není v životě církve ničím neobvyklým. Neobvyklá byla reakce části farníků. Ti se obrátili na pražské arcibiskupství s žádostí, aby zamýšlené jmenování přehodnotilo, protože novým duchovním správcem se měl stát P. Jan Balík. Obávali se, že jeho spojení s kauzou bývalého ředitele arcibiskupství Antonína Jurigy poškodí důvěryhodnost farnosti a naruší život místního společenství. Arcibiskupství jejich podněty vyslechlo a do Čakovic byl ustanoven jiný kněz.

Útoky proti křesťanům v Izraeli a na okupovaných územích se téměř zdvojnásobily

24.08.2026, Crux Now

Podle nové zprávy izraelské organizace monitorující dodržování práv, která pracuje s údaji za první polovinu roku 2026, se počet útoků proti křesťanům v Izraeli téměř zdvojnásobil. Izraelské centrum pro údaje o náboženské svobodě (Religious Freedom Data Centre – RFDC) a jeho kontaktní linka pro hlášení případů obtěžování křesťanů uvedly, že mezi dubnem a červnem letošního roku došlo v Izraeli nebo na územích okupovaných Izraelem k 83 útokům proti křesťanům, zatímco v prvním čtvrtletí jich bylo 44. Většina útoků se odehrála v Jeruzalémě a zahrnovala 46 případů plivání, čtyři fyzická napadení a osm slovních útoků.

Nejedná se s křesťany jako s druhořadými občany?

17.08.2026, Rome Reports

Křesťané zůstávají nejpronásledovanějším náboženským společenstvím na světě. Podle organizace Open Doors čelilo v roce 2025 pronásledování nebo diskriminaci kvůli své víře 388 milionů křesťanů, tedy přibližně každý sedmý křesťan na světě. Některé údaje však odhalují ještě znepokojivější skutečnost.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.