Koptové chtějí přemáhat zlo dobrem, islámská univerzita ukončuje dialog s Římem

Na koptské mši za oběti alexandrijského masakru v koptském kostele v Düsseldorfu přišli i katolíci, protestanti i syrští a arménští křesťané. Hlavní myšlenkou bohoslužby byla láska k nepřátelům.

Koptská církev je církví mučedníků. Jako jediná křesťanská konfese nezačíná kalendář narozením Páně, ale počátkem diokleciánovských masakrů, tedy rokem 284. 430 let poté vpadli na jejich území Peršané, **později muslimští Arabové, kteří zahájili novou éru mučedníků, jež trvá dodnes, a kterou tiskové agentury označují za „místní konflikty“. 11 dní po alexandrijském masakru zahájil policista palbu na křesťanskou rodinu. Krvavé útoky i každodenní diskriminace patří k běžnému životu egyptských křesťanů.

Koptský biskup Damián v kázání vysvětlil, že problém je v systému. Paragraf 2 egyptské ústavy prohlašuje za základ zákonodárství šaríju. Podle ní jsou nemuslimové občany druhé třídy. Kdo zabije nemuslima, není podle šaríji trestný. Proto vyvázne většina útočníků bez trestu.

Koptský düsseldorfský farář referoval o scénách, jež se kolem masakru odehrávaly. V sousední mešitě se jásalo. Policisté křičeli na lidi, kteří se pokoušeli sesbírat ostatky mrtvých: „To nemusíte sbírat! Jsou to psi a nechte je psům jako potravu.“

Univerzita Al-Azhar se ohradila proti papežově kondolenci obětem a označila je za „vměšování do vnitřních záležitostí“. 20. ledna vyhlásila univerzita rozhodnutí, že ukončuje dialog s Římem. Přední učitel sunnitského islámu to označil za „odpověď na papežův postoj vůči islámu“.

Jako motto bohoslužby sloužil citát z listu Římanům: „Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.“ Nezazněly žádné projevy nenávisti nebo hněvu, spíše se mluvilo o duchu odpuštění a lásky k nepřátelům. Zazněl citát ze svatého Matouše: „Brány pekel ji nepřemohou.“ Zazněla i slova vděčnosti za to, že věřící v Evropě konečně situaci zaznamenali a ukazují Koptům, že ve své touze po náboženské svobodě nejsou sami.