Slavnostní zahájení výstavy věnované Josefu Beranovi

04.02.2011, Tiskový odbor Kanceláře PSP ČR


V pondělí 31. ledna 2011 v 15 hodin se v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky uskutečnilo slavnostní zahájení výstavy s názvem Milovat dobro a odporovat zlu, která je věnována poválečnému pražskému arcibiskupovi a politickému vězni ThDr. Josefu kardinálu Beranovi (29. 12. 1888 - 17. 5. 1969).

Záštitu nad výstavou převzala předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Miroslava Němcová. Výstava má putovní charakter. Od pondělí 31. ledna bude ve sněmovních kuloárech hostovat po celý měsíc únor.** Je instalována u příležitosti 100 let od kněžského svěcení arcibiskupa Berana. Kurátorka výstavy Stanislava Vodičková z Ústavu pro studium totalitních režimů je zároveň autorkou monografie o arcibiskupu Beranovi, která nese název Uzavírám vás do svého srdce.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Výstava zvlášt podtrhuje význam osobnosti kardinála Berana v jeho odporu proti novodobým totalitám, nacismu a komunismu. Vznikla v prosinci roku 2009 jako jubilejní akce ke 40. výročí úmrtí pražského arcibiskupa Josefa kardinála Berana. Paralelně na začátku této putovní výstavy odhalil kardinál Miloslav Vlk při vzpomínkovém obřadu 7. prosince 2009 před pražským kněžským seminářem pomník arcibiskupa Berana.

V únoru 2010 byla expozice dva týdny k vidění na mezinárodním festivalu Mene Tekel. V závěru roku 2010 o výstavu projevil zájem český velvyslanec u Svatého stolce Pavel Vošalík. Její text byl přeložen do italštiny a v květnu tohoto roku bude instalována v Římě, neboť letos si připomeneme 100. výročí Beranova kněžského svěcení a jeho první sloužené mše svaté. Obě události se uskutečnily v roce 1911 právě v Římě.

Josef Beran se narodil 29. 12. 1888 v Plzni. Po plzeňském gymnáziu studoval teologii v Římě, kde přijal roku 1911 kněžské svěcení. V roce 1912 obhájil doktorát teologie. Po návratu do Čech sloužil jako kaplan na různých místech (Chýše, Prosenice, Praha). Mezi lety 1917-1928 vyučoval náboženství na ženském učitelském ústavu u sv. Anny. Od roku 1925 se stal ředitelem tohoto ústavu. Věnoval se jak publikační a vědecké činnosti, tak kněžské službě pro věřící. V roce 1928 byl za zásluhy jmenován arcibiskupským notářem. Začal přednášet pastorální teologii na Teologické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1932 byl jmenován rektorem pražského arcibiskupského semináře. Ve stejném roce se stal profesorem teologie.

Za německé okupace byl v roce 1942 zatčen v důsledku represálií po atentátu na Heydricha a do konce války vězněn v koncentračních táborech Terezín a Dachau. Papež Pius XII. jmenoval Berana 4. listopadu 1946 pražským arcibiskupem. Po komunistickém převratu hájil Beran svobodu církve proti nastupující totalitě. Zakázal katolíkům členství v kolaborující organizaci Katolická akce, exkomunikoval a suspendoval katolického kněze Josefa Plojhara a některé další katolíky, kteří přes jeho zákaz vstoupili do komunistické vlády či jinak dobrovolně spolupracovali s protináboženským režimem. Odolal státnímu nátlaku a exkomunikaci nikdy neodvolal.

V letech 1949-1963 byl Beran protiprávně internován na různých místech republiky, nejdříve v pražském arcibiskupském paláci, dále v Roželově, Růžodolu, Paběnicích a na dalších místech. Internace měla zabránit jeho kontaktu s věřícími. StB konstruovala záměrně negativní obraz arcibiskupa mezi obyvatelstvem, aby odůvodnila svoje počínání vůči němu.

Po propuštění z internace v roce 1963 mu bylo znemožněno vykonávat arcibiskupský úřad. Dne 25. února 1965 byl papežem Pavlem VI. jmenován kardinálem. Stát povolil arcibiskupu Beranovi odjet do Říma na převzetí kardinálského klobouku. V návratu do Československa mu však komunistický režim zabránil. V Římě se kardinál Beran zapojil do práce II. vatikánského koncilu. Založil zde středisko pro české poutníky a náboženské centrum Velehrad. Současně působil mezi českými krajany v exilu a posiloval jejich naději na budoucí svobodu Československa. Kardinál Beran zemřel 17. května 1969 v Římě. Komunistická vláda nepovolila převoz jeho tělesných ostatků do Československa. Tělo českého kardinála bylo pohřbeno v kryptách Svatopetrského chrámu ve Vatikánu. Dne 2. dubna 1998 byl zahájen proces blahořečení Josefa kardinála Berana.

Po skončení expozice ve Sněmovně bude výstava putovat po diecézích České republiky. Italská verze výstavy bude v květnu zahájena v Římě.



Další články



Naše malé poklady

23.10.2026, RC Monitor 19/2026

Občas se dívám na televizi, hlavně pozdě večer, když nemůžu spát, ale není to moudrý zvyk. Filmy nebo seriály jsou prošpikovány reklamami, které trvají tak dlouho, že zapomenete, na co jste se dívali. Jediné, co z tohoto zlozvyku dobrého vyplývá, že mohu, jak se dříve říkávalo, držet prst na tepu doby. Výmluvné jsou hlavně reklamy, kde účinkují děti.

Moc lásky

01.10.2026, RC Monitor 18/2026

Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.

Dušičkový oktáv

26.10.2026, RC Monitor 20/2026

Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.

Proč nás tolik baví sledovat úpadek světa?

05.10.2026, RC Monitor 18/2026

Jako žena v devátém měsíci těhotenství, kdy je spánek poměrně obtížný, protože na každé otočení se ze strany na stranu potřebujete stavební povolení, občas sklouznu k tomu, že si v noci vezmu do ruky telefon s úmyslem podívat se, co je nového.

Dvě svaté, jedna cesta k Bohu

13.11.2026, RC Monitor 21/2026

Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.

Misie bez kufrů

16.10.2026, RC Monitor 19/2026

Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.