Václav Hudeček, Lenka Lichtenberg a další se postaví antisemitismu uměním

14.04.2011, ICEJ ČR

Paganini a Bach v podání Václava Hudečka, ale i jidiš kletzmerové fúze Lenky Lichtenberg a hebrejské tradicionály zazní o letošní Květné neděli 17. dubna v Praze ve Valdštejnské zahradě a ve staroměstských ulicích v rámci akce Kulturou proti antisemitismu.**

Bohatý kulturní zážitek slibuje program letošního veřejného shromáždění proti antisemitismu ve Valdštejnské zahradě, jehož pořadatelé z České pobočky Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ) se rozhodli inovovat svoji taktiku, která se odrazila i v názvu akce.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

„I když kulturní a umělecká část programu byla zastoupena vždy silně, a věříme, že i v té nejvyšší kvalitě, po osmi letech jsme se rozhodli, že by bylo přínosné věnovat jí ještě větší prostor a naopak zredukovat čas věnovaný promluvám,“ říká Mojmír Kallus, předseda české ICEJ.

Na tento krok měly velký vliv Pochody dobré vůle, které měly podobu scénicky ztvárněné tematické performance, a to nejen za účasti nadšenců, ale také uměleckých profesionálů. „Více umění zdůrazní hlavní smysl a účinek, který akcemi sledujeme – totiž že antisemitismus do slušné společnosti nepatří,“ říká Kallus. Letos půjde pochod s palmovými ratolestmi za zpěvu hebrejské písně Šaalu šelom, vyprošující pokoj Jeruzalému.

Houslový virtuos Václav Hudeček přednese dvě skladby: Adagio d moll od Johanna Sebastiana Bacha a Capriccio B dur Niccola Paganiniho.

Lenka Lichtenberg, česká skladatelka a zpěvačka žijící v Kanadě, osobitě rozvíjí hudební dědictví kletzmerové hudby zpívané v jidiš, které chápe jako součást globální world music. Kromě tradicionálu Šaalu šelom zazpívá také písně Open My Eyes a Dremlen feyg.

Kromě ní vystoupí také kantor liberecké židovské obce Michal Foršt se svou etnicky pestrou skupinou Tateloschen. Přednesou např. zpívanou modlibu Adon Olam.

V programu má své nezastupitelné místo také umělecky přednesené slovo. V podání Tomáše Töpfera, Jana Potměšila a dalších zazní kompozice autentického svědectví o osvětimských hrůzách s textem Viktora Fischla nebo koláž z biblických textů.

Akci ukončí společný zpěv písně Jerušalajim šel zahav (Jeruzalém ze zlata).

Další články

S růžencem v ruce

12.10.2026, RC Monitor 19/2026

Zanedlouho můžeme slavit jedno výročí velkého vítězství – tentokráte již 445. – Svaté ligy nad osmanskou říší. Na tomto vítězství mají podíl všichni zúčastnění, i když známe vlastně jen několik jmen z přibližně 65 tisíc mužů na vítězné straně.

Pokušení obojakosti a hříchy proti lásce

07.10.2026, RC Monitor 18/2026

První přikázání Desatera zakazuje uctívat jiné bohy než Hospodina. Na straně jedné žádá naši celistvou odpověď na Boží bezpodmínečnou lásku k nám. Na straně druhé žádá věrnost cestě, ke které jsme se jakožto pokřtění ve svobodě zavázali. Bůh nás bere doslova za slovo a očekává svědectví víry, tj. důslednost a konkrétnost v našem jednání.

Proč nás tolik baví sledovat úpadek světa?

05.10.2026, RC Monitor 18/2026

Jako žena v devátém měsíci těhotenství, kdy je spánek poměrně obtížný, protože na každé otočení se ze strany na stranu potřebujete stavební povolení, občas sklouznu k tomu, že si v noci vezmu do ruky telefon s úmyslem podívat se, co je nového.

O přímluvě svatých, jejich patronátu a hranicích lidové zbožnosti

12.11.2026, RC Monitor 21/2026

Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?

Moc lásky

01.10.2026, RC Monitor 18/2026

Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.

Jak začal líný Honza pracovat, ale rychle s tím zase seknul

04.11.2026, syrzdarma.cz

Ministerstvo odpočinku a asociálních opatření připravilo pohádku o líném Honzovi, kterou budou najatí dobrovolníci číst dětem na prvním stupni základních škol. Pohádka je maximálně výchovná, tvrdí ministerstvo. Po každém přečtení dostanou děti za úkol odpovědět na jednoduchou otázku, která se bude celostátně vyhodnocovat. Blum, blum, blum, pohádka začíná.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.