„Islamofobie“: Muslimové jsou oběti, křesťané jsou zlí

16.05.2011, Civitas Institut

V jednom příspěvku pro noviny „Die Welt“ dochází publicista Klemens Ludwig ke správným poznatkům. Autor píše, že mnoho muslimů si přehnaně a exkluzivně nárokuje roli oběti. Pojem „islamofobie“ se nadužívá až inflačně, nejenom muslimskými společenstvími, která třeba jenom vytuší kritiku islámu, ale je rychle po ruce i pro mnohé evropské intelektuály, píše Ludwig.**

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Když jsou ale v islámských zemích unášeni, vyháněni nebo vražděni křesťané jenom proto, že jsou křesťané, nikdo pojem „křesťanofobie“ nepoužívá.

Zjevně se islámskému světu a jeho sympatizantům podařilo využít pojmy a tím vyvolat atmosféru, jako by jenom muslimové byli oběťmi diskriminace, píše Ludwig.

Také rozlišování mezi „islámským“ a „islamistickým“ ukazuje podle názoru autora exkluzivní nároky muslimů. Musíme sice rozlišovat mezi mírumilovným a násilným výkladem koránu. Ale jak to udělat, to nechává autor otevřené. Není to otázka „výkladu koránu“, ale spíše otázka, zda se muslimové vždycky a v každém případě chovají podle měřítek koránu. Pokud v nějaké zemi tvoří menšinu, není toto už čistě právně možné. Ale čím více muslimů žije v Evropě, tím náročnější jsou a tím více požadují zavedení muslimské šaríji.

Trefně poznamenává autor v novinách „Die Welt“, že pojem „antiislámský rasismus“ je zcela chybný. „Pokud by něco takového existovalo, musel by islám mít etnickou základnu nebo alespoň nárok reprezentovat určitou etnickou skupinu /rasu/.“ Přesně to ale fundamentálně odporuje jeho existenci jako světového náboženství.

Další články

Moc lásky

01.10.2026, RC Monitor 18/2026

Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.

Proměny šatníku posledních desetiletí a svatební standard: Jdeš na svatbu?

25.09.2026, RC Monitor 17/2026

Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.

V jednoho Boha věřiti budeš

23.09.2026, RC Monitor 17/2026

Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.