Kard. Koch: Stará liturgie má inspirovat a vyvolat nové liturgické hnutí

18.05.2011, RadioVaticana.cz

Motu proprio Summorum pontificum je určeno pro celou Církev, aby znovu objevila bohatství dávné liturgie. Benedikt XVI. tak inicioval reformu liturgické reformy, nové liturgické hnutí. Má vysvobodit Církev z dualismů různého druhu, do nichž upadla po koncilu navzdory úmyslům koncilních otců – tvrdí kard. Kurt Koch, předseda vatikánského úřadu pro ekumenismus.**

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

V sobotu, den po ohlášení vatikánské instrukce o správném uplatňování motu proprio, se na Papežské univerzitě sv. Tomáše v Římě diskutovalo o významu tohoto dokumentu. Jednodenní konference se účastnili mimo jiné kardinálové Cañizares a Koch. Druhý z jmenovaných mluvil o staré liturgii jako o mostu pro nový ekumenismus. Jak vysvětlil, jde o ekumenismus vnitrokatolický, který ovšem, nezdaří-li se, bude mít negativní důsledky pro celé ekumenické hnutí. Navzdory očekávání v tomto vnitrocírkevním ekumenismu nejde v první řadě o vyřešení vztahu „ke katolíkům preferujícím starou liturgii, jako jsou věřící z Bratrstva sv. Petra nebo následovníci arcibiskupa Lefebvra“. Problém je daleko širší. Kard. Koch vidí v motu proprio skutečný počátek reformování reformy a také důrazný apel na skoncování s tak zvanou hermeneutikou diskontinuity v interpretaci II. vatikánského koncilu. Pro šéfa Papežské rady pro jednotu křesťanů nejsou totiž hlavním problémem současné Církve milovníci staré liturgie, ale ti, kdo se neshodují s papežskou interpretací koncilu, tedy s jeho čtením v kontinuitě církevní tradice. Nejvýrazněji se to projevuje v otázce liturgie, protože liturgie byla první a nejviditelnější koncilovou reformou, ale nemenší měrou se to týká i dalších oblastí života Církve, včetně ekumenismu.

Jako příklad jmenoval kard. Koch celou sérii dualismů, do nichž upadla liturgie Církve pod vlivem chybné reformy. Patří mezi ně např. rozšířené tvrzení, že před koncilem byla eucharistie chápána především jako oběť, zatímco dnes je hlavně hostinou. Dřív byla údajně téměř soukromou záležitostí kněze, dnes je dílem celého shromáždění. Švýcarský kardinál naznačil, že v takto chybném pojetí eucharistie žijí dnes široké kruhy církevního společenství. Benedikt XVI. to chce změnit. Odtud jeho vstřícný postoj k návratu staré liturgie. „Nejde totiž jen o historii, nýbrž o cenné dědictví, z kterého máme čerpat i dnes.“ To je také podle kard. Kocha hlavní záměr motu proprio. Jinými slovy papež doufá, že přítomnost staré liturgie v životě Církve bude provokovat, inspirovat, obohacovat a povede ke vzniku nového liturgického hnutí.

Kard. Kurt Koch očekává, že koexistence dvou forem latinského obřadu nebude trvat dlouho. Podle něj časem dojde spíš ke vzniku nové formy, která bude plodem vzájemného obohacování, rozvoje a očištění. Švýcarský kardinál přiznává, že nové liturgické hnutí má v Církvi mnoho protivníků. Ti považují výsledky pokoncilní reformy za nedotknutelné a budou je bránit s naprosto nesmlouvavým konzervativismem. Kard. Koch nicméně zdůrazňuje, že vezmeme-li v úvahu reálný stav dnešní liturgie, je kritické hodnocení pokoncilní reformy naprosto opodstatněné. „Můžeme se ptát – uvádí – zda v pokoncilní reformě byly vskutku naplněny všechny postuláty otců koncilu. Možná některé zásadní výroky konstituce o posvátné liturgii zůstaly opominuty nebo dokonce došlo k vědomému posunu oproti doporučením koncilu.“ V tom kontextu vyvstává hluboký smysl reformování reformy, kterému dal počátek Benedikt XVI. v motu proprio Summorum Pontificum – uvedl šéf vatikánského úřadu pro ekumenismus.

Další články

Dvě svaté, jedna cesta k Bohu

13.11.2026, RC Monitor 21/2026

Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.

Japonští mučedníci

15.09.2026, RC Monitor 17/2026

V dekretu druhého vatikánského koncilu Ad gentes můžeme číst: „Tím, že církev učí znát Krista, ukazuje lidem skutečnou pravdu o tom, co člověk je a k čemu všemu je povolán. Pro Krista a církev, která o něm vydává svědectví kázáním evangelia, nejsou překážkou žádné rasové ani národnostní rozdíly, a proto nikdo v žádném případě nemůže Krista a církev považovat za cizí."

Jak začal líný Honza pracovat, ale rychle s tím zase seknul

04.11.2026, syrzdarma.cz

Ministerstvo odpočinku a asociálních opatření připravilo pohádku o líném Honzovi, kterou budou najatí dobrovolníci číst dětem na prvním stupni základních škol. Pohádka je maximálně výchovná, tvrdí ministerstvo. Po každém přečtení dostanou děti za úkol odpovědět na jednoduchou otázku, která se bude celostátně vyhodnocovat. Blum, blum, blum, pohádka začíná.

Misie bez kufrů

16.10.2026, RC Monitor 19/2026

Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.

S růžencem v ruce

12.10.2026, RC Monitor 19/2026

Zanedlouho můžeme slavit jedno výročí velkého vítězství – tentokráte již 445. – Svaté ligy nad osmanskou říší. Na tomto vítězství mají podíl všichni zúčastnění, i když známe vlastně jen několik jmen z přibližně 65 tisíc mužů na vítězné straně.

Rezignovali jsme na lidovou zbožnost?

19.10.2026, RC Monitor 19/2026

Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.