80. výročí encykliky Non abbiamo bisogno

30.06.2011, Kadlec

Italský fašistický režim zaujal k Církvi přátelštější stanovisko, oceňuje v ní především významný nacionální kulturní faktor. Nechtěl se však smířit s existencí takových institucí, jako byla italská katolická akce, zejména katolické spolky mládeže, protože veškerou výchovu mládeže si vyhradil pro sebe.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Pius XI. ujednal roku 1929 s Mussolinim úmluvy lateránské a italský konkordát. Fašismus samotný zatím neodsoudil, ponechávaje mu čas, aby revidoval své omyly.** Místo toho však fašisté dva roky po uzavření dohody obsadili shromaždiště italské katolické mládeže a hrozili i záborem církevního majetku. Tu již Pius XI. neváhal a encyklikou Non abbiamo bisognoz 29. června 1931 rozhodně odsoudil totalitní pojetí práva a státu.

Když se evropský horizont začal kalit a věštil brzkou válku, volal Pius XI. ve své výroční allokuci na poplach: "Chtějí-li opravdu mír, my voláme mír, my žehnáme míru, my si přejeme mír, my se modlíme za mír. Je-li však někdo, kdo by dával přednost válce před mírem, máme jinou modlitbu, která - běda - se stane povinností a my budeme muset prosit Boha: "Dissipa gentes, quae belle volunt" - "Rozptyl národy, které chtějí válku". Tím již předem papež vyslovil svůj soud nad krvavou okupací Habeše Itálií.

Další články

Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.