19.07.2011, TS ČBK
**Česká biskupská konference i její Rada pro bioetiku opakovaně upozorňovala na nepřijatelnost snah spojovat reformu zdravotnictví s prosazováním eticky kontroverzních zákonů. Je potěšitelné, že z návrhu Zákona o specifických zdravotnických službách byla vyňata ustanovení, která měla dále rozvolnit předpisy o umělém ukončení těhotenství. Vždyť ty již dnes patří k nejbenevolentnějším v Evropě. Nelze však ani schvalovat, aby souhlas se zdravotnickou reformou byl vázán na další uvolnění směrnic o umělém oplodnění.**
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Již nyní je Česká republika lákavým cílem zájemců o asistovanou reprodukci zvláště ze sousedních zemí, ve kterých není přípustné dárcovství zárodečných buněk. Posouvání "práva" na dítě do věku, ve kterém již nelze reálně očekávat zabezpečení jeho výchovy, je v rozporu s důrazem na osobní zodpovědnost jednotlivce. V podílu prostředků z veřejných zdrojů vynakládaných na asistovanou reprodukci patří Česká republika z celosvětového hlediska k nejštědřejším. Je pozoruhodné, že tato skutečnost nevadí nikomu z ekonomů, kteří požadují, aby nemocní hradili větší podíl na léčbě.
Je v rozporu s důstojností lidského embrya i se zvyklostmi zavedenými ve vyspělých zemích, že návrh zákona neomezuje počet vytvářených embryí ani počet zárodků vkládaných do těla ženy. To umožňuje, aby v souvislosti s umělým oplodněním byl i nadále násilně ukončován život podstatně většímu počtu lidských embryí, než kolik se narodí živých dětí. Ustanovení o „likvidaci“ přebývajících embryí i o možnosti jejich využití pro výzkumné účely jsou sama důvodem, proč pro zákon nemůže hlasovat poslanec, který chová úctu k životu lidského embrya.
Část návrhu zákona, ve které se pojednává o asistované reprodukci, zahrnuje řadu závažných etických problémů, neobsahuje však žádná ustanovení, bez jejichž přijetí by bylo obtížné uskutečnit zdravotnickou reformu. Ukazuje se proto naléhavě potřebným tuto část návrhu vynechat a o předkládaných otázkách vést zodpovědnou diskusi v době, která nebude poznamenána přílišným spěchem.
Mons. Vojtěch Cikrle
předseda Rady pro bioetiku ČBK
16.09.2026, RC Monitor 17/2026
Toto evangelium, tedy úvodní část radostné zvěsti sepsaná svatým Matoušem, je výpovědí o tom, jak z kalného pramene vyvádí Bůh nejčistší potůček. Jak na zapleveleném záhoně vykvetla nejkrásnější růže. Jak z kmene, zasaženého prvotní poruchou – hříchem – vypučel přečistý květ, který nadpřirozeným způsobem, přímou mocí Boží – ano, u Boha je všechno možné, jak později řekl anděl Gabriel – nese ovoce nejdrahocennější: poslední pokrevní potomek Abrahámův byl muž Marie, z níž se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. Ten, který se nazývá Syn člověka.
13.11.2026, RC Monitor 21/2026
Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.
26.10.2026, RC Monitor 20/2026
Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.
30.10.2026, RC Monitor 20/2026
V Apoštolském vyznání víry se modlíme: „Věřím v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný.“ Toto starobylé vyznání nám připomíná, že církev sjednocuje a posvěcuje Duch Svatý a že vše, co církev vlastní, je společné těm, kdo do ní patří.
30.09.2026, KTF UK
Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy nabízí v rámci celoživotního vzdělávání v nadcházejícím zimním semestru kurz Biblické a teologické základy duchovního osvobozování, který povede doc. Jaroslav Brož. Kurz se věnuje biblickým a teologickým základům problematiky duchovního osvobozování v kontextu křesťanské víry.
16.10.2026, RC Monitor 19/2026
Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.