22.07.2011, Asia News
**Poprvé od rozpadu Osmanské říše může křesťanská syrská komunita v Turecku znovu otevřít kostel, který nebyl po řadu desetiletí používán, a oslavit tak zahájení činnosti kulturního a náboženského centra, jež patří této menšině, která byla v minulosti obětí pronásledování a genocidy stejně jako Řekové a Arméni.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Bohoslužebný prostor byl znovu otevřen po dlouhé právní bitvě a nezbytné rekonstrukci, kterou si vynutila dlouhá desetiletí, kdy byl kostel uzavřen.
„Ve východních oblastech Turecka žije mnoho křesťanů. Toto městské středisko bude sloužit především jejich potřebám. A navíc bude působit jako kulturní most,“ řekl Laki Vingas, řecký člen Generálního direktorátu nadací.
Obřad vysvěcení kostela Mor Petrus a Mor Paulus se konal před sobotní liturgií podle řádů starobylé syrské církve.
Předchozí budova městského střediska v Adiyamanu s osmisetletou historií byla opuštěna během první světové války a genocidy křesťanů.
„Kromě Syřanů jsou členy naší církve i Arméni. Bylo pro nás dosti obtížné poskytovat služby v místech vzdálených mnoho kilometrů od městského střediska v Mardinu,“ řekl Melki Ürek.
Syrská komunita před devíti lety apelovala na úřady, aby byla budova střediska otevřena, ale tohoto výsledku bylo dosaženo až před rokem a půl po dlouhé a obtížné právní bitvě.
Syrská komunita má v Turecku čtyři samostatná městská střediska: Mardin Deyrulumur (klášter Mor Gabriel) a Deyr-ul Zafaran v jihovýchodní oblasti Mardin, další dvě centra v Adiyamanu a Istanbulu.
15.07.2026, Spiritual Direction
Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
10.07.2026, ACI Prensa
Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.