06.08.2011, L´Osservatore Romano
Světové krize začaly již v roce 2001 nemocí „šílených krav“, v roce 2003 se objevil SARS, ptačí chřipka v roce 2005, prasečí chřipka v roce 2009 a nyní nás děsí evropská E. coli, píše Carlo Bellieni.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
A dodává: Podle článku v The New York Times z 28. března 2006 se předpokládalo, že ptačí chřipka bude mít za následek 5 až 150 milionů mrtvých, zatímco ve skutečnosti bylo evidováno kolem 300 úmrtí.** Prasečí chřipka skončila obdobně, avšak ještě předtím byly státy přinuceny k nákupu milionů dávek vakcíny, které zůstaly z větší části nedotčené, protože se ukázalo, že prasečí chřipka je méně nebezpečná než průměrná sezónní chřipka.
Bellieni uvádí, že kardinál Joseph Ratzinger v roce 1989 napsal, že „liberalismus a iluminismus nás chtějí přivést do světa, v němž budeme žít bez obav. Slibují, že se vypořádají s jakýmkoli druhem strachu ... Když se člověk snaží zcela a beze zbytku eliminovat strach, potlačované obavy se projeví v mnoha podobách jako základní úzkost ... V naší době tyto nové obavy klíčí a v mnoha ohledech přebírají formu kolektivních psychóz“.
„Je nezbytně nutné přesunout pozornost od fobií bohatého Západu k těm, kdo skutečně trpí epidemickými nemocemi, jež devastují vždy ty nejchudší a o nichž mají průmyslové a mocné státy - krátkozraké a zneklidněné mnohdy neodůvodněnými obavami - jen mizivé povědomí,“ uzavírá Bellieni.
01.10.2026, RC Monitor 18/2026
Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.
25.09.2026, RC Monitor 17/2026
Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.
23.09.2026, RC Monitor 17/2026
Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.