12.08.2011, Catholic News Agency
„Pokud v Sýrii zvítězí povstalci, stane se islámskou zemí," řekl 5. srpna agentuře CNA Naman Tarcha, ředitel kulturního centra Bocca della Verità v Římě. Posláním centra je podpora arabského umění a kultury, zejména týkající se arabského křesťanství. **
„Západní televize tvrdí, že se jedná o pokojnou revoluci, ale většina syrských křesťanů ví, že tomu tak není.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Obavy vyjádřil i ruský prezident Dmitrij Medveděv - tradiční spojenec Sýrie - který řekl, že prezident Asad bude „čelit smutnému osudu“, pokud neprodleně neprovede politické reformy a neusmíří se s povstalci.
„Domnívám se, že prezident al-Asad je velmi čestný člověk a že učiní změny,“ říká Tarcha.
„To neznamená, že neexistuje korupce a že se prezident nedopustil spousty chyb. Trvá mu například příliš dlouho, než provede reformy a zavede větší svobodu a demokracii.“
„Je to však velmi dobrý a inteligentní člověk a může provést změny, pokud mu ostatní pomohou. Ale co když prostě chtějí zničit zemi a vyvolat válku? To je další problém. Z toho důvodu musíme prezidentovi pomoci prosadit změny.“
Včera syrská oficiální tisková agentura „Mena“ oznámila, že prezident Asad vydal dekret, kterým v Sýrii povolil systém více politických stran. Zároveň však syrská státní televize odvysílala záběry z obleženého města Hama, kde povstalci tvrdí, že syrská armáda během bombardování zabila více než 100 civilistů.
Tarcha se v nejbližších týdnech vrátí do Sýrie, aby navštívil svou matku a zbytek rodiny v Aleppu. Říká, že většina křesťanů, kteří tvoří zhruba 10 procent obyvatel Sýrie – si přeje reformy, ale bojí se, aby se neopakovala stejná situace jako v Iráku, kde pád Saddáma Husajna v roce 2003 znamenal rovněž začátek pronásledování křesťanů, které již zcela zdecimovalo křesťanskou populaci.
„Syrští křesťané chtějí změny a touží po tom, aby se Sýrie rozvíjela, ne však prostřednictvím násilí a zabíjení lidí. Výrok ,Zabiju tě, pokud se mnou nesouhlasíš´ neznamená demokracii.“
12.10.2026, RC Monitor 19/2026
Zanedlouho můžeme slavit jedno výročí velkého vítězství – tentokráte již 445. – Svaté ligy nad osmanskou říší. Na tomto vítězství mají podíl všichni zúčastnění, i když známe vlastně jen několik jmen z přibližně 65 tisíc mužů na vítězné straně.
09.11.2026, RC Monitor 20/2026
I letos jsme putovali do Staré Boleslavi, abychom se obnovili Václavovým svědectvím Kristu. Mučednická smrt přece není v křesťanském pohledu nic jiného než svědectví života. Mučedník Václav na konci svého života řekl, že si života nesmírně váží, a proto je ochoten dát ho jako vysokou cenu pro Krista. Svatý Václav je jeden z prvních mučedníků naší země a našeho národa a je právem označován jako dědic české země.
12.11.2026, RC Monitor 21/2026
Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?
02.11.2026, RC Monitor 20/2026
Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.
06.11.2026, Community in Mission
Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.
16.09.2026, RC Monitor 17/2026
Toto evangelium, tedy úvodní část radostné zvěsti sepsaná svatým Matoušem, je výpovědí o tom, jak z kalného pramene vyvádí Bůh nejčistší potůček. Jak na zapleveleném záhoně vykvetla nejkrásnější růže. Jak z kmene, zasaženého prvotní poruchou – hříchem – vypučel přečistý květ, který nadpřirozeným způsobem, přímou mocí Boží – ano, u Boha je všechno možné, jak později řekl anděl Gabriel – nese ovoce nejdrahocennější: poslední pokrevní potomek Abrahámův byl muž Marie, z níž se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. Ten, který se nazývá Syn člověka.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.