První dva dny světového setkání mládeže v Madridu

Od naší zpravodajky Vám přímo ze Španělska přinášíme aktuální informace o probíhajících událostech Světových dnů mládeže 2011:

I. Předprogram světového setkání mládeže pro ty, kdo jeli s pražskou arcidiecézí, začal už 9. 8. 2011 mší svatou u sv. Vojtěcha v Praze-Dejvicích v 18 hod. Přibližně kolem 20. hodiny jsme se již "nalodili" do svých autobusů a vypravili se směr Tarragona, kde máme strávit pár dní před samotným světovým setkáním mládeže se Svatým otcem v Madridu.**

Jízda přes noc byla přerušována obvyklými pauzami na parkovištích. V 9.20 jsme přijeli do francouzského Annecy, města, kde se narodil, působil a je pohřben svatý František Saleský. Byli jsme velice srdečně přivítáni místní farností, která pro nás připravila snídani: kafe, čaj, limo, "bábovky" a různé sladké pečivo až po opravdu výborné "dortíky". To jsme opravdu nečekali a tím víc nás to moc překvapilo!

Pro poutníky z České republiky, kteří sem již dorazili, je o půl jedenácté sloužena mše svatá. Novokněz pražské arcidiecéze Martin Sklenář nám v kázání rozvedl dnešní evangelium (Lk 9,23-26): oběť je základním projevem křesťana. Připojuji se v ní ke Kristovu utrpení. Také za to něco dostanu na konci časů. Ale my dostáváme už teď hned: vrůstáme postupně do svatosti, ke které nás Bůh volá. Na závěr mše svaté nám Martin Sklenář udělil novokněžské požehnání.

Po mši svaté jsme byli přivítáni místním farářem. Ten nám v následující prezentaci promítané na plátno též představuje život a dílo svatého Františka Saleského, místního světce.

Následuje individuální prohlídka města s návštěvou katedrály, kde je místní svatý, spolu se svatou Janou de Chantal, zakladatelkou ženské větve společenství/ řádu, jež založil svatý František Saleský, pohřben. Ale je tu spousta dalších hezkých památek. Mimo jiné poznáváme, jak romantická Francie opravdu je: hezké parky s květinovými záhony, voda, restaurace, sluníčko, všude lidé, mladí, staří, rodiny... Odvážnější si šli zaplavat do místního jezera (byť svítilo sluníčko, bylo též poměrně větrno a jezero mezi horami...).

Ve 20 hod. je sloužena druhá mše svatá v tomtéž kostele jako ráno - pro ty české poutníky, kteří přijeli později, protože jsou z větší dálky, než třeba z pražské arcidiecéze. Nutno podotknout, že do kostela se všichni nevešli! Ve 22 hod. hodin odjíždíme dál do Španělska.

II. Po dvou nočních přestávkách zstavujeme v půl osmé na dalším parkovišti, již za španělskými hranicemi, kde chtějí řidiči našeho autobusu natankovat. Plánujeme půlhodinovou pauzu na ranní modlitbu a snídani. Ta se však pro náš autobus změnila v devítihodinovou - přijela totiž policie a udělala pořádnou prohlídku... Ještě, že na tomto parkovišti byl borový háj, tak jsme nebyli sežehlí, jak bychom byli bývali, kdyby nás zastavili na dálnici... I toto vkládáme jako oběť naší poutě. Na druhou stranu to byla příležitost více se poznat s lidmi z našeho autobusu a naučit se "poutnický" růženec.

O půl páté odjíždíme do Tarragony, místa, kde poutníky z Čech, Moravy a Slezska čeká ode dneška do 15. srpna předprogram, než se vydají na samotné světové dny mládeže v Madridu. Řidič nás na příkaz českých organizátorů "vysypal" pravděpodobně u městských hradeb, jež jistě skrývají poklady tohoto antického města. Lidé z našeho autobusu bydlí ve čtyřech školách, které jsou blízko sebe, někteří dokonce ve škole, při které je kostel a nádvoří školy, jež se dopoledne a navečer mění v "České národní centrum" - místo, kde se koná hlavní program pro všechny české poutníky.

Většinu mladých lidí naštěstí nepotkaly takové trable jako nás, tak asi stihli předešlé dvě mše svaté i vykoupat se v místním moři. My se dostáváme alespoň na hlavní zahajovací program od 21 hod. Vítá nás přípravný tým a místní kněz a přináší m.j. spoustu užitečných informací, abychom zde "přežili".

Večer snad všichni uléháme dřív než obvykle, protože po dvou dnech cesty v autobuse jsme opravdu unavení. Pokračování příště.

(Marta Höferová)