Povolání není soukromou záležitostí

Cesta Benedikta XVI. do Ancony dne 11. září uzavřela 25. italský národní eucharistický kongres. V homilii při závěrečné liturgii papež připomněl zásadní roli eucharistické spirituality pro život křesťana. Člověk, který odmítá Boha, žije v iluzi, že mu pokoj a blahobyt zajistí moc a ekonomie. Historie ovšem tuto iluzi demaskuje. Musíme znovu objevit „Boží primát“ a cesta k tomuto návratu věcí na svá místa začíná v eucharistii, kde nás Bůh vtahuje do tajemství lásky Kříže. Benedikt XVI. po eucharistii potvrdil svá slova, když zasedl ke stolu se skupinou chudých, nezaměstnaných a bývalých vězňů.**

Odpoledne se papež setkal v katedrále sv. Cyriaka s kněžími a s rodinami, aby se s nimi zamýšlel nad tím, jak svátost manželství i kněžství čerpá z eucharistie jako svého pravého zdroje. Oba tyto stavy křesťanského života totiž vyrůstají z jediného kořene lásky, z Krista, který obětoval sám sebe za spásu světa. Oba jsou také povolány ke společnému úkolu, totiž vydávat svědectví pravé lásce a uskutečnovat ji ve službě společenství pro dobro Božího lidu. Kněžství i manželství – zdůraznil papež – jsou stejně nezbytné pro život Církve. Rodina je privilegovaným místem křesťanské výchovy a připravuje tak rovněž ke kněžské službě. Církev, jako „rodina rodin“ vybízí své pastýře, aby se snažili milovat všechny sobě svěřené otcovskou láskou, s oddaností a živou vírou.

„Žádné povolání není soukromou záležitostí, tím méně povolání k manželství, protože jeho horizontem je celá Církev. Jde tedy o to, abychom se v pastorační praxi naučili integrovat a uzpůsobovat kněžskou službu pravému evangeliu manželství a rodiny tak, aby trvalo autentické společenství a bratrství. Eucharistie je centrem a zdrojem jednoty, která oživuje celé působení Církve.“

Stejně tak manželé – řekl dále papež účastníkům setkání v ankonské katedrále – následují Krista, když pevně setrvávají ve vzájemné lásce. Manželský svazek je skutečným darem Boha, který tvoří rodinu a rodí tak církev, které napomáhá budovat spravedlivější a bratrštější svět. Na závěr Benedikt XVI. svěřil manžele i kněze ochraně P. Marie, uctívané v katedrále sv. Cyriaka jako „Královna všech svatých“. Místní tradice spojuje zvláštní milosti s jejím obrazem, věnovaným jistým námořníkem na poděkování za záchranu jeho syna v mořské bouři.

Svatý otec završil svou 24. italskou cestu v neděli podvečer na hlavním ankonském náměstí, kde se sešel s více než pěti sty snoubeneckými páry. Papež odpověděl na otázku snoubenců, kteří chystají svatbu na říjen a kteří se ptali, jaké svědectví mohou mladé snoubenecké dvojice přinést křesťanské komunitě a jak by se naopak katolické společenství mělo stavět k nim, kromě kurzu přípravy na manželství. Benedikt XVI. odpověděl velmi konkrétní katechezí, v níž nastínil současný relativistický kulturní kontext, nepřející trvalým rozhodnutím. Vyzval mladé lidi, aby svědčili o své lásce v křesťanském společenství:

„Chtěl bych vám především říci, abyste se neuzavírali do důvěrných vztahů, které jsou jen zdánlivě uspokojivé. Ať se spíše váš vztah stává kvasem aktivní přítomnosti a odpovědnosti ve společenství. Nezapomínejte, že i láska musí dozrát – od počáteční přitažlivosti a příjemných pocitů z přítomnosti druhého se naučte druhého mít rádi a chtít jeho dobro. Láska žije z nezištnosti, obětování sebe sama, odpuštění a úcty k druhému.“

Papež připomněl, že základními pilíři rodiny jsou věrnost, nerozlučnost a předávání života, a vyzval mladé snoubence, aby na nich založili svou cestu k manželství a dosvědčovali je před svými vrstevníky. Zdůraznil rovněž, že příprava na manželství je také cestou víry, v níž zaujímá ústřední postavení setkání s Pánem v eucharistii:

„Neztraťte ze zřetele životní důležitost tohoto setkání – účastněte se plně nedělního liturgického shromáždění, neboť z eucharistie vychází křesťanský smysl existence a nového způsobu života(viz Posynodální apoštolská exhortace Sacramentum caritatis, 72-73), zakončil Benedikt XVI. své setkání se snoubeneckými páry v italské Anconě.