Diskriminace křesťanů definována humanitární krizovou situací

16.09.2011, RadioVaticana.cz

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) uspořádala z podnětu Massima Introvigneho, zástupce OBSE pro otázky rasismu, xenofobie a diskriminace křesťanů, v pondělí 12. září v italském hlavním městě setkání na vrcholné úrovni pod titulem Preventing and Responding to Hate Incidents and Crimes against Christians (Prevence a reakce na protikřesťanské násilné incidenty a zločiny).** Obdobný summit o problematice antisemitismu se konal letos v Praze a další, věnovaný diskriminaci muslimů, proběhne ve Vídni.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Setkání se s výjimkou zahajovacího ceremoniálu u římského starosty na Kapitolu odehrávalo za zavřenými dveřmi a účastnilo se ho rekordních 170 delegátů z 56 členských zemí OBSE a padesát nevládních organizací. Konferenci zahájil sekretář pro vztahy se státy, arcibiskup Dominik Mamberti a dále na ní vystoupili metropolita Hilarion, «ministr zahraničí» moskevského patriarchátu a vrcholní představitelé OBSE – její nový italský generální sekretář Lamberto Zannier, ředitel Úradu pro demokratické instituce a lidská práva Janez Lenarčič a zástupce italského ministra obrany Giuseppe Cossiga, jehož ministerstvo v čele s Francem Frattinim se dlouhodobě věnuje problematice pronásledování křesťanů.

Arcibiskup Mamberti ve svém úvodním projevu připomněl, že svobodu vyznání nelze zredukovat na pouhou svobodu náboženských obřadů. Postmoderní společnost se snaží vyhostit náboženství do okrajové privátní sféry, zatímco náboženská svoboda zahrnuje i „právo na modlitbu, výchovu, konverzi, přínos politickému dění a plnou účast na veřejném životě společnosti“. Vatikánský „ministr zahraničí“ připomněl slova Benedikta XVI. u příležitosti letošního Světového dne míru, podle nichž jsou „křesťané kvůli své víře v současné době nejpronásledovanějším uskupením“.

Právě tato skutečnost podnítila účastníky římského setkání, aby vůbec poprvé na mezinárodní úrovni podali žádost o právní definici násilných protikřesťanských činů a definovali je jako humanitární krizovou situaci.

Většina protikřesťansky motivovaných činů se doposud odehrávala v afrických a asijských nečlenských zemích OBSE, avšak nyní se jejich počet zvyšuje i v Evropě, Severní Americe a střední Asii. Od zesměšňování církve v některých západních médiích vede jen krátká cesta k napadání kněží, řeholníků i pouličních kazatelů, ničení kostelů a hřbitovů. Účastníci konference si připomněli zavražděnou italskou řeholnici Lauru Mainettiovou (1939-2000), která se stala obětí tří dívek zmanipulovaných protikatolickou propagandou na internetu. Vyslechli rovněž statistiku francouzské policie, podle níž je ve Francii obden zdevastován katolický kostel nebo hřbitov. Zdánlivá vandalská gesta stále častěji doprovázejí protikatolické slogany a nápisy. Důležitým plodem římského summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě tudíž je, že se poprvé na mezinárodní úrovni upozorňuje na diskriminaci křesťanů v kontextu „křesťanského“ Západu.

Další články

Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.