Diskriminace křesťanů definována humanitární krizovou situací

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) uspořádala z podnětu Massima Introvigneho, zástupce OBSE pro otázky rasismu, xenofobie a diskriminace křesťanů, v pondělí 12. září v italském hlavním městě setkání na vrcholné úrovni pod titulem Preventing and Responding to Hate Incidents and Crimes against Christians (Prevence a reakce na protikřesťanské násilné incidenty a zločiny).** Obdobný summit o problematice antisemitismu se konal letos v Praze a další, věnovaný diskriminaci muslimů, proběhne ve Vídni.

Setkání se s výjimkou zahajovacího ceremoniálu u římského starosty na Kapitolu odehrávalo za zavřenými dveřmi a účastnilo se ho rekordních 170 delegátů z 56 členských zemí OBSE a padesát nevládních organizací. Konferenci zahájil sekretář pro vztahy se státy, arcibiskup Dominik Mamberti a dále na ní vystoupili metropolita Hilarion, «ministr zahraničí» moskevského patriarchátu a vrcholní představitelé OBSE – její nový italský generální sekretář Lamberto Zannier, ředitel Úradu pro demokratické instituce a lidská práva Janez Lenarčič a zástupce italského ministra obrany Giuseppe Cossiga, jehož ministerstvo v čele s Francem Frattinim se dlouhodobě věnuje problematice pronásledování křesťanů.

Arcibiskup Mamberti ve svém úvodním projevu připomněl, že svobodu vyznání nelze zredukovat na pouhou svobodu náboženských obřadů. Postmoderní společnost se snaží vyhostit náboženství do okrajové privátní sféry, zatímco náboženská svoboda zahrnuje i „právo na modlitbu, výchovu, konverzi, přínos politickému dění a plnou účast na veřejném životě společnosti“. Vatikánský „ministr zahraničí“ připomněl slova Benedikta XVI. u příležitosti letošního Světového dne míru, podle nichž jsou „křesťané kvůli své víře v současné době nejpronásledovanějším uskupením“.

Právě tato skutečnost podnítila účastníky římského setkání, aby vůbec poprvé na mezinárodní úrovni podali žádost o právní definici násilných protikřesťanských činů a definovali je jako humanitární krizovou situaci.

Většina protikřesťansky motivovaných činů se doposud odehrávala v afrických a asijských nečlenských zemích OBSE, avšak nyní se jejich počet zvyšuje i v Evropě, Severní Americe a střední Asii. Od zesměšňování církve v některých západních médiích vede jen krátká cesta k napadání kněží, řeholníků i pouličních kazatelů, ničení kostelů a hřbitovů. Účastníci konference si připomněli zavražděnou italskou řeholnici Lauru Mainettiovou (1939-2000), která se stala obětí tří dívek zmanipulovaných protikatolickou propagandou na internetu. Vyslechli rovněž statistiku francouzské policie, podle níž je ve Francii obden zdevastován katolický kostel nebo hřbitov. Zdánlivá vandalská gesta stále častěji doprovázejí protikatolické slogany a nápisy. Důležitým plodem římského summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě tudíž je, že se poprvé na mezinárodní úrovni upozorňuje na diskriminaci křesťanů v kontextu „křesťanského“ Západu.