12.10.2011, Apha
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Konference s mezinárodní účastí na Katolické teologické fakultě v Praze se pokusí nastavit zrcadlo problematice nových liturgických úprav v prostorách historických kostelů. Do jaké míry lze respektovat historický mobiliář, aniž by trpěla současná živá bohoslužba? Jak prostor nově uspořádat, aniž by se poškodila základní myšlenka původní architektury? Lze aktivovat dnes zdánlivě nefunkční prvky, jako je např. kazatelna? Jak se postavit k problému lavice versus židle? Potřebujeme prohlubovat znalost historických symbolů, nebo naopak nová liturgická gesta vyjadřující život a postoje současného člověka?
Mezi teology a faráři je k liturgickým úpravám historických kostelů přes všechny proklamace o rozvíjení tradice přistupováno často velice schematicky, někdy až mechanicky. Památková péče zase obvykle nahlíží nové úpravy jako nutné zlo, jehož rozsah by se měl co nejvíce eliminovat. Mnohé novodobé realizace jí bohužel dávají za pravdu. Mezi architekty je pak téma většinou odkládáno do složky neinvenčních drobných zakázek interiéru či designu několika předem daných luxusních „nábytkových objektů“. Nepřesvědčivé výsledky jsou proto způsobeny součtem vršících se nekoncepčností, kompromisů a provizorních řešení…
Podle pořadatelů konference z Centra teologie a umění při KTF UK jsou nové úpravy liturgického prostoru či revize často překotně provedených úprav po II. vatikánském koncilu hlavním úkolem na poli současné sakrální architektury. Nejde totiž o nic menšího než o to, zda se z kostela stane historické muzeum, či naopak živý a do budoucnosti ukazující základní prostor křesťanství a celé západní civilizace.
Konference začne ve čtvrtek 20. října 2011 v 19.30 hod. v barokním refektáři dominikánského kláštera u Sv. Jiljí v Praze panelovou debatou pozvaných hostů, která by měla pojmenovat hlavní místa problému. Pokračovat bude na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v pátek 21. října od 9.30 hod. sérií přednášek, po nichž bude vždy vyhrazen velký prostor otázkám a diskuzím.
01.10.2026, RC Monitor 18/2026
Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.
21.09.2026, RC Monitor 17/2026
Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.
08.10.2026, CREDO CZ
Ve dnech 13. a 14. listopadu 2026 se v Olomouci uskuteční již VII. ročník Konference o evangelizaci. Přivítá stovky věřících, laických pracovníků i duchovních z celé České republiky, kteří touží hledat cestu, jak přirozeně, s radostí, respektem a nadějí sdílet víru v dnešním světě.
06.11.2026, Community in Mission
Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.
14.10.2026, Catholic Arena
Katolická univerzita v Lovani se nyní dostala do zpráv kvůli velké kontroverzi spojené s islámskými modlitbami, které zazněly během mše. Ale také se v této době diskutuje o mnohem významnější události, a sice o blahořečení jednoho z nejslavnějších absolventů této univerzity, Fultona Sheena.
13.10.2026, Vatican News
Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.