Kristus z Corcováda slaví osmdesátku

13.10.2011, RadioVaticana.cz

Právě před osmdesáti lety, 12. října 1931, byla na vrchu Corcovadu, dominujícímu brazilské metropoli a jejímu zálivu, vztyčena osmatřicetimetrová socha Krista Spasitele, která od roku 2007 náleží k sedmi divům moderního světa. Oslavy výročí monumentální sochy začaly včera modlitební vigilií a budou pokračovat zítra na vrcholku sedmisetmetrového Corcovada mší svatou, již bude celebrovat arcibiskup Ria de Janeira Mons. Orani João Tempesta.** Na vrcholu „Cukrové hory“ se nachází kaple, která uchovává rovněž kopii zázračné mariánské sošky Madony Aparecida, patronky Brazílie, jejíž svátek připadá právě na 12. říjen. V rámci oslav vystoupí na „Koncertu pro mír“ pětisetčlenný sbor a bude představena putovní výstava „Kristus Spasitel“, která navštíví důležitá brazilská města a posléze také Kanadu, Japonsko či Itálii.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Historie sochy „Krista Spasitele“ je ovšem ještě starší – myšlenku na stavbu obdobného díla podnítil lazariánský kněz Pedro Maria Boss u císařské princezny Isabely Brazilské již roku 1859. Teprve v roce 1921 se však začalo diskutovat o projektu, připomínajícím sto let brazilské nezávislosti; byla zvolena hora Corcovado kvůli své dominantní pozici a zpracováním návrhu byl pověřen ing. Heitor da Silva Costa. Kard. Dom Sebastiao Leme v září 1923 zorganizoval týdenní národní kampaň na sběr fondů. Po zpracování projektu v letech 1921-1923 společně s malířem a rytcem Carlem Oswaldem se ing. da Silva odebral do Evropy, aby našel vhodného sochaře, který by vyprojektoval závěrečnou maketu projektu. Volba padla na Francouze Paula Landowského. Strukturálními výpočty byl zároveň pověřen nejvýznamnější odborník své doby, francouzský inženýr Albert Caquot. Práce na stavbě pak byly zahájeny roku 1926.

Další články

Moc lásky

01.10.2026, RC Monitor 18/2026

Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.

Rezignovali jsme na lidovou zbožnost?

19.10.2026, RC Monitor 19/2026

Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“

Kardinál Dominik Duka: věrnost pravdě

02.11.2026, RC Monitor 20/2026

Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.

Když se tolerance stává netolerancí

28.10.2026, RC Monitor 20/2026

Milí čtenáři, cítíte se svobodně? To je dobře, pokud ano. Jistěže nás svazuje mnoho příkazů a zákazů, kterým se učíme od malička. Většinou je to ku společenskému prospěchu. Svoboda byla vždy považována za velkou hodnotu, za níž mnoho milionů lidí zaplatilo svým životem. V tom smyslu jsem též liberální.

Dvě svaté, jedna cesta k Bohu

13.11.2026, RC Monitor 21/2026

Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.

Druhé přikázání v každodenním životě víry: Od morální váhy slova k pasti jednosměrného monologu

10.11.2026, RC Monitor 20/2026

Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.