V irských médiích panuje nepřátelství vůči náboženství

Jeden z nejvlivnějších irských publicistů a dlouhodobý kritik katolické církve přiznal, že v irských médiích panuje nepřátelství vůči náboženství.

V rozhovoru pro Irish Catholic řekl Fintan O'Toole, zástupce šéfredaktora listu Irish Times, že zpravodajství médií o náboženství je „snobské a odmítavé“.

A připustil, že lidé „byli v právu, když se kvůli tomu zlobili a kritizovali tento postoj – myslím si totiž, že doopravdy takový je“.

Dále řekl, že druhý problém s přístupem irských médií k náboženství je jisté „ohlupování“, pokud jde o otázky týkající se hodnot a morálky.

Irsko potřebuje „zdravou veřejnou arénu, v níž bude diskuze o nejrůznějších myšlenkách probíhat slušně,“ řekl.

O'Toole také připustil, že „k útoku na církev už není potřeba ani trochu odvahy“.

Dodal, že má „velký soucit“ s lidmi, kteří cítí, že náboženství je v irských médiích špatně prezentováno.

„Obecně si nemyslím, že by tato stížnost byla neoprávněná. Domnívám se, že je dostatečně opodstatněné stěžovat si, že média neodrážejí skutečnost,“ řekl. Uznal, že většina irských novinářů je méně zbožná než národ jako celek.

Připustil, že Irish Times nevynakládají žádné vědomé úsilí, aby více vyjadřovaly názory irské společnosti jako celku, a to především kvůli tomu, co nazývá „kulturní“ důvody.

Řekl, že posláním Irish Times vždycky bylo „působit v převážně katolické společnosti“. „Je spravedlivé poznamenat, že - z psychologického hlediska - je tento list pravděpodobně stále takto orientován, přestože se společnost úplně změnila a už tu není onen katolický monolit, o který jste mohli tlouct hlavou. K útoku na církev už není potřeba ani trochu odvahy.“

„To, co bývalo programem Irish Times, je nyní téměř hlavní proud - obecně řečeno, tímto směrem se ubírá většina médií.“

„Myslím, že je třeba novinám položit oprávněnou otázku: ,Dobře, byli jste stateční a bojovali jste tehdy z pozice menšiny, ale platí to úplně stejně i teď?´ A odpověď zní: ,Nikoli´.“

O'Toole také uznal, že záležitost se zneužíváním dětí byla použita k „útoku na katolicismus“ a že domněnka, že katolicismus je přirozeně spojen se zneužíváním dětí, je „naprostý nesmysl“.

Řekl, že tento problém „nemá s katolicismem nic společného“.

Uvedl, že „mnoho lidí se snaží využít této záležitosti k útokům na katolicismus a tvrdí, že je zcela prohnilý, a proto vede ke zneužívání dětí“.

„To je naprostý a prokazatelný nesmysl,“ řekl. „Ke zneužívání dětí většinou dochází v rodinách a spousta případů se objevila v protestantských dětských domovech.“

„Nemá to nic společného s katolicismem, ale souvisí to s mocí.“

Bývalý člen vyšetřovací skupiny v diecézi Ferns a spoluautor zprávy z roku 2005 řekl, že „neúprosné mediální a politické zaměření na zneužívání v církvi“ zastírá skutečný problém zanedbávání dětí.

Dr. Helen Buckleyová, která je vedoucí výzkumnou pracovnicí Centra bádání o dítěti na Trinity College, řekla listu Irish Catholic, že ač zprávy o zneužívání dětí v Cloyne a Dublinu byly vážné, celkové zaměření na tento problém bylo „nepřiměřené“ a „nevyjadřovalo“ skutečný stav zneužívání v Irsku.

Dr. Buckleyová řekla, že většina dětí trpí nikoli zneužíváním, ale zanedbáváním, a to je „odsouváno na okraj, neboť se všichni zaměřují na Cloyne“.

Uvedla, že pokud jde o ochranu dětí, „největším problémem není hlášení případů, ale reakce státu. A poznamenala, že lidé mají pocit, že „nemá smysl“ hlásit případy podezření na zneužívání, protože mnoho z nich není prošetřováno.

Ocitovala nedávné zprávy, které uvádějí, že z asi 24 000 nedávných oznámení Zdravotnímu a sociálnímu úřadu bylo téměř 90 procent vyřazeno. „To je velmi vysoké číslo,“ uvedla.

Dr. Buckleyová uvedla, že „ač je zneužívání dětí důležitým problémem, zanedbávání je mnohem rozšířenější“, a podotkla, že programy na podporu rodin, jako je například Springboard, jsou zastavovány. Dodala, že „média jsou posedlá otázkami, které se týkají sexuality a církve“. Toto zaměření médií pak vyvolává „politické reakce“ na tato témata.

„Média by se měla zabývat skutečným problémem zneužívání dětí“ a „největším problémem je schopnost systému reagovat“ jak na zanedbávání, tak na zneužívání, řekla. Nicméně vidí, že o to je „velmi malý zájem“.