Pastorace mládeže a úloha křesťanů v současné společnosti

26.11.2011, Sekce pro mládež ČBK, tisková zpráva


Na 80 laiků, kněží, řeholníků a řeholnic se ve dnech 24.-25. listopadu 2011 sešlo v Centru Mariapoli v Praze-Vinoři, aby se společně zamýšleli nad sociální naukou církve a její úlohou při formaci mladých lidí.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Každoročně pořádaná Konference o mládeži, kterou organizuje Sekce pro mládež České biskupské konference, se nyní zaměřila na aktuální společenské otázky a výzvy, jež před mladé lidi staví současná celospolečenská krize. Účastníci měli možnost vyslechnout si příspěvky od našich předních odborníků v otázkách politických, sociálních a ekonomických. ThDr. Miloslav Kněz stručně nastínil vznik sociální nauky církve a akcentoval její prorockou roli. Prof. Lubomír Mlčoch se zaměřil na momenty, ve kterých může být sociální nauka církve inspirativní pro mladé lidi a pro jejich orientaci v životě a ve společnosti. Pavel Fischer ilustroval politicko-ekonomickou situaci současného světa a navrhl způsoby, jakými se s ní církev může vyrovnat. **Konference vyvrcholila diskuzí s ministrem školství Mgr. Josefem Dobešem, jenž zdůraznil potřebu usměrnit liberalismus současného školství větším kladením důrazů na základní hodnoty. K zodpovědným za pastoraci mladých promluvil také Mons. Dominik Duka, pražský arcibiskup a předseda ČBK, a Mons. Jiří Paďour, delegát ČBK pro mládež.

Účastníci konference se shodli na tom, že sociální nauka církve by se měla stát nedílnou součástí formace mládeže, jejímž cílem má být** celostní rozvoj člověka. Zodpovědní za pastoraci mládeže mají sociální nauku nejen znát, ale především ji uvádět v praxi a svým vlastním životem dávat příklad mladým. Dnešního mladého člověka je třeba vést odvaze vystoupit z řady a ptát se po smyslu věcí, k pocitu odpovědnosti za společnost, ve které žije, motivovat ho k osobní angažovanosti a tím v něm také podporovat jeho touhu nespokojovat se s průměrností. Je rovněž zapotřebí, aby mladí lidé znovu objevili hodnotu rodiny a manuální práce a získali k ní novou úctu. Křesťané ve společnosti představují „tvořivou menšinu“, která má mít schopnost číst znamení času, aktivně reagovat na současné společenské i politicko-ekonomické problémy a vytyčit si při tom dlouhodobé cíle. Každý křesťan musí začít především sám u sebe a naučit se myslet jinak než „svět“, ale zároveň také vystoupit z vlastních zaběhlých, ale již nefunkčních myšlenkových schémat.

Konference o mládeži každoročně nabízí platformu pro setkání laiků a zasvěcených osob, kteří se podle svých spiritualit nejrůznějšími způsoby věnují pastoraci mládeže. V průběhu letošního setkání bylo také připomenuto desáté výročí zahájení činnosti komunitního webu signaly.cz, české sociální sítě, která přispívá k setkávání mladých lidi i v jejich reálném životě. Na závěr konference bylo prezentováno 4. celostátní fórum mládeže, které se plánuje na 23.-26. února 2012, a 5. celostátní setkání mládeže, které se bude konat ve Žďáru nad Sázavou 14.-19. srpna 2012.


Další články



Vlivy na naši spásu

11.11.2026, RC Monitor 21/2026

Nechci ze sebe dělat škarohlída, ale mám takový svíravý pocit, že se opět poněkud prohloubí a protáhne ona pomyslná propast, která rozděluje společnost. Tentokráte kvůli televizním poplatkům. Nepopírám, že některé názory mohou mít vliv na naši spásu, ale myslím si, že zrovna názor na to, zda platit, či neplatit koncesionářské poplatky mezi ně neplatí. Tedy alespoň potud, pokud zůstaneme pouze u názoru s tím, že ostatní mohou mít názor opačný.

Dvě svaté, jedna cesta k Bohu

13.11.2026, RC Monitor 21/2026

Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.

Chléb se nesmí stát rukojmím. Papež Lev XIV. prosí o modlitbu před operací plic

13.10.2026, Vatican News

Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.

Rezignovali jsme na lidovou zbožnost?

19.10.2026, RC Monitor 19/2026

Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“

Dušičkový oktáv

26.10.2026, RC Monitor 20/2026

Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.

Reinkarnace – alternativa ke křesťanskému zmrtvýchvstání?

21.09.2026, RC Monitor 17/2026

Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.