01.12.2011, CNA
„První tvář, kterou každý po svém narození spatří, je tvář matky,“ píše kardinál Scola. „Pomalu začínáme rozpoznávat obličej a reagovat na její** úsměv, s důvěrou se ji učíme odlišovat od ostatních tváří v našem životě. A to samé se dělo s Ježíšem.“
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Papež Benedikt XVI. hovoří o konkrétním byzantském obrazu, na němž „malý Ježíš tiskne svou tvář k tváři své matky“, píše kardinál Scola.
Kardinál popsal papežovu myšlenku, že Marie „zakoušela stejné radosti a starosti jako my, stejně těžké okamžiky, stejnou únavu i nadšení… ale vždy důvěřovala a svěřovala se Bohu“.
„A právě v tom je rozdíl, to činí život důstojným a krásným. Jak papež Benedikt XVI. píše v další části knihy: ,Pouze když Bůh je velký, je i člověk velký. S Marií bychom měli začít chápat, že tomu tak je.´“
Kardinál Scola uvádí, že papež vysvětluje, jak nás Marie „učí nenechat se odradit věcmi, které nefungují, které nám vadí, či vlastními chybami, máme-li pokoru je přiznat a žádat o odpuštění“.
Kardinálův úvod končí návrhem, jak se děti mohou svěřit Marii: „Klekněte si každý večer u postele a pomodlete se Zdrávas Maria. Já jsem to tak dělal a velice mi to pomáhalo.“
10.08.2026, global catholic
Kdysi se fámy šířily pomalu. Někdo se o něčem zmínil po mši, v práci nebo u večeře, a pokud to bylo dostatečně pikantní, možná se to do konce týdne doneslo k několika lidem. Dnes stačí jediný příspěvek. Jedno video. Jeden popisek napsaný dostatečně přesvědčivě, aby zněl jako pravdivý. A najednou tisíce lidí mluví o někom, koho v životě nepotkaly, jako by znaly každý detail z jeho soukromí.
06.08.2026, RC Monitor 14/2026
Každý člověk má schopnost v sobě vnímat touhu po nekonečnu. Po dokonalé lásce, po plnosti, po štěstí. To nám dokládá, že jsme stvořeni pro něco, co naši existenci tady na zemi přesahuje. Je obecně lidskou zkušeností, že nás materiální ani jiná dobra, kterých můžeme dosahovat zde na zemi, nenaplní. Vždy budeme toužit po něčem větším. Navíc, pozorujeme tento svět a to, co nás obklopuje a co jsme, a ptáme se: odkud to všechno pochází, kdo za tím je, kam nás to vede? A to všechno ukazuje na Boha.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.