01.12.2011, CNA
„První tvář, kterou každý po svém narození spatří, je tvář matky,“ píše kardinál Scola. „Pomalu začínáme rozpoznávat obličej a reagovat na její** úsměv, s důvěrou se ji učíme odlišovat od ostatních tváří v našem životě. A to samé se dělo s Ježíšem.“
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Papež Benedikt XVI. hovoří o konkrétním byzantském obrazu, na němž „malý Ježíš tiskne svou tvář k tváři své matky“, píše kardinál Scola.
Kardinál popsal papežovu myšlenku, že Marie „zakoušela stejné radosti a starosti jako my, stejně těžké okamžiky, stejnou únavu i nadšení… ale vždy důvěřovala a svěřovala se Bohu“.
„A právě v tom je rozdíl, to činí život důstojným a krásným. Jak papež Benedikt XVI. píše v další části knihy: ,Pouze když Bůh je velký, je i člověk velký. S Marií bychom měli začít chápat, že tomu tak je.´“
Kardinál Scola uvádí, že papež vysvětluje, jak nás Marie „učí nenechat se odradit věcmi, které nefungují, které nám vadí, či vlastními chybami, máme-li pokoru je přiznat a žádat o odpuštění“.
Kardinálův úvod končí návrhem, jak se děti mohou svěřit Marii: „Klekněte si každý večer u postele a pomodlete se Zdrávas Maria. Já jsem to tak dělal a velice mi to pomáhalo.“
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.