8. prosinec: Neposkvrněné početí Panny Marie

06.12.2011, TS ČBK

Ve čtvrtek 8. prosince oslaví církev slavnost Panny Marie, počaté bez poskvrny prvotního hříchu. Čeho se tento významný církevní svátek týká?

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Dogma o Neposkvrněném početí Panny Marie vyhlásil 8. prosince 1854 papež Pius IX. v encyklice „Ineffabilis Deus“. Říká se v něm, že „Blahoslavená Panna Maria byla od prvního okamžiku svého početí pro zvláštní milost a výsadu všemohoucího Boha, vzhledem k zásluhám Ježíše Krista, Spasitele lidského rodu, uchráněna jakékoli poskvrny dědičného hříchu.“

Ačkoli bylo dogma o Neposkvrněném početí Panny Marie vyhlášeno až v 19. století, je třeba si uvědomit, že přesvědčení o jeho pravdě bylo v církvi přítomno od prvních křesťanských století: v tomto smyslu se vyjadřovali již svatý Justin, svatý Irenej či Tertulián. Později i svatý Ambrož či svatý Augustin. Na Západě se pak svátek Neposkvrněného početí definitivně prosadil ve 14.-15. století.

Dogma o Neposkvrněném početí Panny Marie se někdy mylně spojuje s panenským početím Ježíše Krista. Jde ale o dvě odlišné události. Dogma o Neposkvrněném početí Panny Marie hovoří o tom, že Panna Maria byla počata bez dědičného hříchu. Panenské početí se týká toho, že Ježíš byl v jejím lůně počat z Ducha Svatého a ne z muže.

Další články

Hřích, který přehlížíme: pomluvy

10.08.2026, global catholic

Kdysi se fámy šířily pomalu. Někdo se o něčem zmínil po mši, v práci nebo u večeře, a pokud to bylo dostatečně pikantní, možná se to do konce týdne doneslo k několika lidem. Dnes stačí jediný příspěvek. Jedno video. Jeden popisek napsaný dostatečně přesvědčivě, aby zněl jako pravdivý. A najednou tisíce lidí mluví o někom, koho v životě nepotkaly, jako by znaly každý detail z jeho soukromí.

Co znamená, že se Bůh zjevil v Ježíši Kristu?

06.08.2026, RC Monitor 14/2026

Každý člověk má schopnost v sobě vnímat touhu po nekonečnu. Po dokonalé lásce, po plnosti, po štěstí. To nám dokládá, že jsme stvořeni pro něco, co naši existenci tady na zemi přesahuje. Je obecně lidskou zkušeností, že nás materiální ani jiná dobra, kterých můžeme dosahovat zde na zemi, nenaplní. Vždy budeme toužit po něčem větším. Navíc, pozorujeme tento svět a to, co nás obklopuje a co jsme, a ptáme se: odkud to všechno pochází, kdo za tím je, kam nás to vede? A to všechno ukazuje na Boha.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.