Nová vatikánská komise zaměřená na církevní architekturu

V nejbližší době bude sestaven tým, který by měl zamezit stavbám kostelů v garážovém stylu, budovám s odvážnou konstrukcí, u nichž hrozí nebezpečí, že se moderní prostory pro katolické bohoslužby zcela odcizí svému účelu. Úkolem tohoto týmu bude rovněž podpora zpěvu, který velice napomáhá slavení mše. „Komise pro liturgické umění a duchovní hudbu“ bude vytvořena v následujících týdnech Kongregací pro bohoslužbu. Nebude to jen obyčejný úřad, ale** skutečný tým, jehož úkolem bude spolupracovat s komisemi pověřenými hodnocením církevních staveb v různých diecézích. Tým bude také zodpovědný za další studium hudby a zpěvu, který doprovází slavení mše.

Kardinál Antonio Cañizares Llovera, prefekt Kongregace pro bohoslužbu, a Benedikt XVI. považují tuto práci za „velmi naléhavou“. Realita je do očí bijící: v uplynulých desetiletích začaly nové kostely připomínat víceúčelové haly. Příliš často architekti, dokonce i ti slavnější, nepovažovali slavení katolické liturgie za hlavní účel, a to vedlo k budování avantgardních staveb, které připomínají všechno možné, jen ne kostel. Tyto stavby, složené z betonových kvádrů, skleněných krabic, bláznivých tvarů a spletitých prostor, připomínají lidem cokoli jiného než mysterium a posvátnost kostela. Svatostánky jsou částečně skryté, což věřící nutí ke skutečnému hledání pokladů, a svaté obrazy zde téměř neexistují. Směrnice nové komise budou sepsány již v následujících dnech a diecéze obdrží přesné instrukce. Komise bude zodpovědná pouze za liturgické umění, ne za posvátné umění obecně, to platí také pro liturgickou hudbu a zpěv. Kongregace pro bohoslužbu bude mít pravomoc do těchto záležitostí zasahovat.

27. září Benedikt XVI. v motu proprio Quaerit simper převedl zodpovědnost za dvě oblasti z Kongregace pro bohoslužbu na Římskou rotu (odvolací soud Svatého stolce). První oblastí je neplatnost kněžského svěcení, které podobně jako manželství může být prohlášeno za neplatné pro vadu formy, souhlasu a intence, a to jak u biskupského, tak i kněžského svěcení. Druhou oblastí jsou speciální povolení pro manželství, která byla uzavřena, avšak nikoli konzumována. Projednávání těchto záležitostí zabíralo mnoho času kardinála Cañizarese jakožto prefekta této kongregace.

Papež ve svém motu proprio vysvětluje: „Za současných okolností se zdálo vhodné, aby Kongregace pro bohoslužbu a svátosti především poskytovala nový impuls na podporu svaté liturgie církve v duchu obnovy požadované Druhým vatikánským koncilem v konstituci Sacrosanctum Concilium.“ Kongregace proto musí „dát nový impuls“ na podporu liturgie a především by měla jít příkladem, což je důraz, na kterém papež Benedikt XVI. trvá. Proto se tedy zdá, že myšlenka na liturgickou „reformu reformy“ (výraz používaný samotným Ratzingerem v době, kdy byl ještě kardinálem) bude oproti původním plánům zastíněna rozsáhlým projektem upřednostňujícím ars celebrandi a věrnost pokynům nového misálu. Tento projekt nenavrhuje žádné změny v mešním obřadu.

Stojí za připomenutí, že liturgické nešvary, k nimž dochází v posledních desetiletích a které se staly téměř běžnou praxí, jsou konány proti předpisům stanoveným liturgickou reformou Pavla VI. Není proto třeba změnit tuto reformu, ale spíše více studovat smysl liturgie, řádně ji slavit a v některých případech musí být opravena. Z tohoto důvodu Kongregace pro bohoslužbu hodlá podporovat vzdělávání kněží a katechetů, počínaje od samotných základů. Kongregace následuje příkladu a učení Benedikta XVI. a klade si za cíl oživit smysl pro posvátnost a tajemství liturgie.

Některé liturgické texty je třeba přehodnotit, protože jsou zastaralé, jako je tomu v případě obřadu kajícnosti vydaného v roce 1974. V následujících letech bylo vydáno motu proprio, nový Kodex kanonického práva a nový katechismus. V některých dalších případech bude nutná aktualizace. Myšlenka, kterou nyní kardinál Cañizares zpracovává, je potvrzení mimořádného významu milosti v lidském konání, potřeba poskytnout prostor Božímu jednání v liturgii na rozdíl od činností, které jsou ponechány na lidské tvořivosti. Vznikne mnoho příležitostí k zamyšlení nad těmito tématy. V roce 2012 oslavíme 50. výročí Druhého vatikánského koncilu a rok poté si připomeneme 50. výročí schválení prvního koncilního textu, konstituce o posvátné liturgii Sacrosanctum Concilium.