V pražském Klementinu začíná výstava Zničené kostely severních Čech 1945–1989

13.12.2011, Diecéze litoměřická

Ve čtvrtek 8. prosince 2011 se v pražském Klementinu uskutečnila vernisáž výstavy Zničené kostely severních Čech 1945–1989. Úvodní slovo při otevření výstavy pronesl litoměřický biskup Jan Baxant a ministr kultury ČR Jiří Besser.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Cílem výstavy je seznámit návštěvníky s pohnutými osudy sakrálních památek v severních Čechách, jejichž vymezení podle bývalého Severočeského kraje se téměř kryje s rozlohou litoměřické diecéze, v období mezi koncem 2. světové války a sametovou revolucí. Jsou zde prezentovány dnes již neexistující kostely. Iniciátorem výstavy bylo občanské sdružení Společnost pro obnovu památek Úštěcka, na realizaci se podílely Filozofické fakulty Karlovy Univerzity v Praze a Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Biskupství litoměřické, které rovněž pro účely této výstavy poskytlo své materiály, zde vystupuje jako spoluautor, podobně jako Národní památkový ústav, zastoupený jak svým centrálním pracovištěm, tak i odbornými územními pracovišti v Ústí nad Labem a Liberci. Na výstavě se dále podílela celá řada odborných institucí severních Čech, jakož i německých krajanských sdružení. Finančně vše podpořil Česko-německý fond budoucnosti.

Výstava zahrnuje několik tematických celků, v rámci kterých jsou ukázány konkrétní osudy zničených kostelů. Nejedná se pouze o objekty římskokatolické církve, ale i o kostely, sbory a modlitebny dalších církví a náboženských společností, včetně židovských synagog. Témata jsou: 1) otázka hraničního pásma, 2) vojenský prostor Ralsko, 3) údolní nádrže Nechranice a Přísečnice, 4) Severočeská hnědouhelná pánev, 5) likvidace kostelů tzv. verneřické plošiny, 6) institucionální ničení před rokem 1989 a role církevních tajemníků.

Vůbec poprvé přináší řadu fotografií, archivních dokumentů a připraven je i sestřih dobových dokumentárních filmů, které ukazují proces ničení. Na třiceti panelech se odvíjí osudy několika desítek vybraných kostelů, které ilustrují osudy více než pěti stovek zničených staveb. Součástí výstavy je i katalog.

Výstava, nad níž mj. převzal záštitu pražský arcibiskup Dominik Duka OP, probíhá od 9. prosince 2011 do 21. ledna 2012 ve výstavním sálu Národní knihovny České republiky v pražském Klementinu, zpřístupněna je od úterý do neděle v době od 10.30 do 18.00 hodin, s výjimkou 24.-26. prosince 2011 a 1. ledna 2012.

Další články

Co nás čakovická kauza učí – a co bychom z ní vyvozovat neměli

25.08.2026, RC Monitor 15/2026

Na konci června se pražská farnost Čakovice dozvěděla, že její dosavadní duchovní správce má být vystřídán. Samotná změna faráře není v životě církve ničím neobvyklým. Neobvyklá byla reakce části farníků. Ti se obrátili na pražské arcibiskupství s žádostí, aby zamýšlené jmenování přehodnotilo, protože novým duchovním správcem se měl stát P. Jan Balík. Obávali se, že jeho spojení s kauzou bývalého ředitele arcibiskupství Antonína Jurigy poškodí důvěryhodnost farnosti a naruší život místního společenství. Arcibiskupství jejich podněty vyslechlo a do Čakovic byl ustanoven jiný kněz.

Útoky proti křesťanům v Izraeli a na okupovaných územích se téměř zdvojnásobily

24.08.2026, Crux Now

Podle nové zprávy izraelské organizace monitorující dodržování práv, která pracuje s údaji za první polovinu roku 2026, se počet útoků proti křesťanům v Izraeli téměř zdvojnásobil. Izraelské centrum pro údaje o náboženské svobodě (Religious Freedom Data Centre – RFDC) a jeho kontaktní linka pro hlášení případů obtěžování křesťanů uvedly, že mezi dubnem a červnem letošního roku došlo v Izraeli nebo na územích okupovaných Izraelem k 83 útokům proti křesťanům, zatímco v prvním čtvrtletí jich bylo 44. Většina útoků se odehrála v Jeruzalémě a zahrnovala 46 případů plivání, čtyři fyzická napadení a osm slovních útoků.

Nejedná se s křesťany jako s druhořadými občany?

17.08.2026, Rome Reports

Křesťané zůstávají nejpronásledovanějším náboženským společenstvím na světě. Podle organizace Open Doors čelilo v roce 2025 pronásledování nebo diskriminaci kvůli své víře 388 milionů křesťanů, tedy přibližně každý sedmý křesťan na světě. Některé údaje však odhalují ještě znepokojivější skutečnost.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.