Týden 10.– 17. prosince 2011 v ČR

Tento týden přidala do nekonečných debat kolem (ne)navrácení církevního majetku Karolína Peake z VV svým návrhem, aby předání každé položky (např. pole, louka, rybník či stavba) odsouhlasila vláda. Naštěstí to většina zainteresovaných odmítla s tím, že by to bylo z časového i administrativního hlediska velmi náročné. Většina z nich, včetně Ústavního soudu, i prospektivní nová ministryně kultury Alena Hanáková apelují, aby už tato otázka byla konečně vyřešena a nedělala ostudu ČR v zahraničí.

Je ovšem církev připravena na hospodaření s navrácenými pozemky? Tím se zabýval článek v magazínu Ekonom. Srovnával v něm dva případy, kdy církev již svůj pozemkový majetek dostala (díky administrativnímu opomenutí v roce 1994). Prvním je kojetická farnost na Olomoucku, která předala správu lesního majetku o rozloze 280 (!) hektarů do rukou renomovaného lesníka Martina Berčíka (který je dnes m.j. kojetínským zastupitelem za KDU-ČSL). Hned se pustil do zvelebování lesa. Pečlivě volil vhodné porosty. „Koruny pomaleji rostoucích lip a habrů ,ženou´ nad sebou do výšky koruny dubů či dalších druhů stromů s kvalitním dřevem – což vede k vyššímu ekonomickému výnosu. Tam, kde hrozí povodně, jsou sázeny odolnější topoly. A i lesnický laik si okamžitě všimne až nezvyklého pořádku v lese.“ Lidé si les chválí a rádi do jej navštěvují. Druhým případem je trmická farnost na Ústecku. Ta začala s 20 hektary lesů, které komunisté zapomněli zabavit, podnikat. Po strmém úspěchu následoval velký pád až k samému konkurzu na farnost.

A ještě jednou k (ne)užitečnosti církve, podle které se naše společnost dělí na dva nesmiřitelné tábory odpůrců či zastánců církevních restitucí. Možná, že odpůrci nechtějí, aby církev měla jakýkoli majetek. Ale vědí, že o církevní služby je velký zájem i ze strany nevěřících, viz hospice, domovy pro seniory, nemocnice a katolické školy? Důkazem je i přání Ministerstva zdravotnictví zveřejněné v pondělí 12. prosince v ČT24 prosadit zvláštní zákon o nemocniční kaplanské službě. Její přínos totiž vítají nejen pacienti věřící, ale i nevěřící, ale také nemocniční personál.

Velkou diskuzi ovšem rozvířilo zveřejnění výsledků sčítání lidu z kraje tohoto roku. Konkrétně fakt, proč pět miliónů lidí neuvedlo své náboženské vyznání, když úbytek jednoho miliónu věřících neodpovídá realitě. Česká biskupská konference na výsledky reagovala prohlášením, že je „třeba poděkovat těm deseti procentům za to, že dobrovolnou otázku po své víře a příslušnosti k církvi disciplinovaně vyplnili. Klademe si ale otázku, proč se polovina obyvatel odmítla státu se svým vztahem k víře svěřit. Měli bychom se proto také zamyslet nad otázkou důvěry ve stát a další instituce.“

Na závěr je třeba aspoň krátce zmínit důležité události z kulturního světa. V pátek byla otevřena stálá expozice Svatovítského pokladu, „jehož součástí jsou vzácné relikvie a historické předměty chrámového pokladu shromažďovaného při kostele, později katedrále sv. Víta již od 11. století… a představuje 139 předmětů vysoké historické a umělecké ceny.“ Více ve zvláštním článku nebo na tisk.cirkev.cz/z-domova/svatov… David Eben, vedoucí Scholy Gregoriana Pragensis, v Lidových novinách velmi hezky vylíčil, jak se ve středověku zpívaly roráty a co mohou v tomto směru posluchači čekat od nové desky této scholy Adventus Domini. A do českých kin přišel film Lurdy - o zázračném uzdravení mladé dívky trpící roztroušenou sklerózou, která v Boha nevěřila, ale chtěla to zkusit, co kdyby… A Bůh ji vyslyšel.