Ukrajinský hladomor ve Vatikánských archivech

Rok 2012 je výročím biskupského jmenování blahoslaveného Nykyty Budky, prvního ukrajinského biskupa v Kanadě. Při této příležitosti vydalo Ruské ekumenické centrum v Římě knihu P. Athanasia McVaye a prof. Lubomyra Luciuka „Svatý stolec a Holodomor. Dokumenty Vatikánských tajných archivů týkající se Velkého hladu na sovětské Ukrajině v letech 1932-1933“.

Přesný počet mrtvých není znám, protože** chybí přesné záznamy, ale odhaduje se na 2,4 až 7,5 milionu. Hladomor byl úmyslně organizován, aby vyhubil ukrajinské nacionalisty. Za genocidu ho uznala řada národů.

P. McVay vysvětluje, že sovětská ekonomika byla tehdy v katastrofálním stavu v důsledku ideologických schémat, jako byly kolchozy. Hlad se šířil v Rusku a na Ukrajině už koncem dvacátých let, což vyvolalo hnutí za nezávislost Ukrajiny. Stalin se proto rozhodl využít ho k oslabení ukrajinské populace a k likvidaci prosperujících rolníků, tzv. kulaků. V roce 1932 byl vydán zákon zakazující soukromé vlastnictví potravin. Na Ukrajině se konfiskovalo obilí a posílalo se do ruské části Sovětského svazu.

Autoři knihy našli v Archivech dokumenty o snaze Apoštolského stolce ve věci intervenovat. Pius XI. se o hladomoru dozvěděl od francouzského jezuity, biskupa Michela d´Herbignyho, předsedy „Proruské komise“. (Šlo o papežskou komisi pro katolické záležitosti v SSSR a v běženecké komunitě.) D´Herbigny dostal ze SSSR dopisy i zprávy zahraničních diplomatů. Žádal papeže, aby do SSSR vyslal pomocnou misi, jak už to udělal Benedikt XV. v letech 1921-1923. Církevní činitelé i diplomati se však shodli na tom, že hladomor je cíleně organizován, takže se k potřebným žádná pomoc nedostane. Nakonec papež poslal jen finanční dar, který předaly německé charitativní organizace s kontakty na Ukrajinu.

V rozhovoru pro agenturu Zenit P. McVay vysvětlil, že označení archivů za tajné je zavádějící: secretum odpovídá spíše výrazu „soukromý“. Jsou to papežovy archivy a – jako všechny státní archivy – jsou soukromé, ne tajné. Pro výzkum badatelů je otevřel už Lev XIII. Je zvykem, že papežové uvolňují další dokumenty, starší 80 let, vždy na konci pontifikátu předchozího papeže nebo papežů. Dokumenty pontifikátu Pia XI. byly uvolněny v roce 2006 Benediktem XVI.

Navzdory velkému počtu mrtvých a strašlivým podmínkám lidí umírajících hladem většina historických knih tuto událost pomíjí. Sovětský svaz i Ruská federace popírá, že by holodomor byl cíleně zaměřen proti Ukrajině.

„Byl vyvinut politický i diplomatický tlak na ostatní země, aby tuto informaci nešířily,“ řekl P. McVay. „Je podstatné, aby holodomor byl uznán jako cílený akt proti ukrajinské populaci. Byly o něm natočeny filmy a někteří novináři, jako Malcolm Muggeridge a Gareth Jones, po své návštěvě Ukrajiny prolomili mlčení o tomto tématu.“ Jiní novináři ale ukrajinský hladomor popírali. Šéf ruské kanceláře New York Times Walter Duranty psal články, v nichž tvrdil, že na Ukrajině žádný hladomor není. Za tyto reportáže dokonce dostal Pulitzerovu cenu!

„Když byly publikovány vládní dokumenty dokládající existenci hladomoru a vyšly Muggeridgeovy a Jonesovy reportáže, bylo jasné, že Durantyho zpravodajství bylo nepřesné. Někteří badatelé žádali, aby cena byla Durantymu posmrtně odebrána,“ uzavírá P. McVay.