27.01.2012, Topzine.cz
V roce 1950 začal Jan Zahradníček psát svůj literární vrchol: skladbu Znamení moci. Tato apokalyptická vize světa bez Boha ovládaného totalitní mocí je považována za neostřejší protikomunistické a protitotalitní české básnické dílo.
Přes nesmírný počet
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
bez jistoty o svém narození
zatímco smrt je obcházela
své setkání s nimi promítajíc
na bílé plátno budoucnosti
ta stále bližší a stále skutečnější
jediná jistota
jež zbývala jim…
(Znamení moci, Praha: Československý spisovatel 1992)
Jan Zahradníček byl zatčen 14. června 1951 a odsouzen k třinácti letům žaláře. V roce 1956 dostává zprávu, že se jeho manželka i děti otrávily houbami. Zahradníčkovi je povolena jejich návštěva v třebíčské nemocnici. Je mu přislíbeno i prominutí zbytku trestu. Manželku a syna Jana se podařilo zachránit, dcery Zdislava a Klára ovšem otravě podlehly. Po jejich pohřbu se však Zahradníček musel vrátit do vězení k výkonu trestu.
Při takzvané První amnestii pro politické vězně se 12. května 1960 Jan Zahradníček vrací domů. Nedlouho po svém propuštění, 7. října 1960, umírá.
ROTREKL, Zdeněk: Skrytá tvář české literatury. Brno: Blok, 1991.
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.