27.01.2012, Topzine.cz
V roce 1950 začal Jan Zahradníček psát svůj literární vrchol: skladbu Znamení moci. Tato apokalyptická vize světa bez Boha ovládaného totalitní mocí je považována za neostřejší protikomunistické a protitotalitní české básnické dílo.
Přes nesmírný počet
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
bez jistoty o svém narození
zatímco smrt je obcházela
své setkání s nimi promítajíc
na bílé plátno budoucnosti
ta stále bližší a stále skutečnější
jediná jistota
jež zbývala jim…
(Znamení moci, Praha: Československý spisovatel 1992)
Jan Zahradníček byl zatčen 14. června 1951 a odsouzen k třinácti letům žaláře. V roce 1956 dostává zprávu, že se jeho manželka i děti otrávily houbami. Zahradníčkovi je povolena jejich návštěva v třebíčské nemocnici. Je mu přislíbeno i prominutí zbytku trestu. Manželku a syna Jana se podařilo zachránit, dcery Zdislava a Klára ovšem otravě podlehly. Po jejich pohřbu se však Zahradníček musel vrátit do vězení k výkonu trestu.
Při takzvané První amnestii pro politické vězně se 12. května 1960 Jan Zahradníček vrací domů. Nedlouho po svém propuštění, 7. října 1960, umírá.
ROTREKL, Zdeněk: Skrytá tvář české literatury. Brno: Blok, 1991.
15.07.2026, Spiritual Direction
Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
10.07.2026, ACI Prensa
Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.